Příliš drahý TikTok aneb jak úpadek čtení u dětí podsekává nohy budoucí české produktivitě
16. května 2026
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Čtení totiž není jen volnočasová aktivita. Je to jeden ze způsobů, jak si člověk buduje schopnost soustředit se, porozumět složitějšímu textu a vytvářet si vlastní úsudek. A právě tyto schopnosti budou v době umělé inteligence nabývat na ceně. Zatímco algoritmus dnes během několika sekund vyhledá informace nebo vytvoří text, lidská výhoda se postupně přesouvá ke kritickému myšlení, interpretaci a schopnosti zasadit informace do souvislostí.
Nejde přitom jen o problém jednotlivců. Nevyužitý talent vede k nižšímu ekonomickému růstu a slabší produktivitě. A právě produktivita je jedním z dlouhodobých problémů české ekonomiky.
Proto začíná být stále důležitější otázka, jakým způsobem děti informace konzumují a jak se učí s nimi pracovat. Digitální technologie jsou totiž dvojsečné. Na jedné straně otevírají přístup k informacím, vzdělání i novým pracovním příležitostem. Na straně druhé však soutěží o pozornost způsobem, kterému kniha konkuruje jen obtížně. Rychlý digitální obsah, krátká videa, notifikace a nekonečné scrollování podporují spíše přepínání pozornosti než soustředěnou práci s textem. Výzkumy opakovaně upozorňují, že multitasking není skutečná paralelní práce, ale neustálé přepínání mezi úkoly, které snižuje výkon i schopnost hlubšího soustředění.
Potvrzují to i data OECD. Ta ukazují, že studenti, kteří čtou knihy převážně v tištěné podobě, dosahují v průměru lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti než ti, kteří čtou hlavně digitálně.
Paradoxem doby umělé inteligence tak může být, že čtení bude ještě důležitější než dříve. AI sice umí text shrnout, přeložit nebo vygenerovat. Neznamená to ale, že člověk už nemusí umět číst. Naopak. Čím více obsahu bude vytvářet umělá inteligence, tím důležitější bude schopnost rozlišit, co je podstatné, co je zavádějící a co dává smysl. Slabý čtenář se v záplavě informací neutopí proto, že by jich měl málo, ale proto, že jich bude příliš mnoho a nebude je umět vyhodnotit.
Data OECD potvrzují přímou souvislost: studenti, kteří si umí prověřovat zdroje, mnohem lépe rozeznají fakta od názorů. Čeští žáci však v této dovednosti za svými vrstevníky ze severských a západoevropských zemí výrazně zaostávají.
Česko se často ptá, proč mu chybějí inovace a vyšší produktivita. Odpověď ale začíná už v dětství. Třeba u toho, zda dítě dokáže vydržet nad knihou déle než pár minut.
Nakonec by z nich totiž profitovaly jen tři z 50 států USA: Aljaška, Wyoming a Severní Dakota Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších... více
Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.