Ukrajinské vládní dluhopisy jsou letním investičním hitem. Za necelé dva měsíce vzrostly na ceně až o 70 procent (viz graf Bloombergu níže). Investoři totiž stále více věří v solidní budoucnost ukrajinské ekonomiky, aktuálně podpořenou nejen lepším makroekonomickým výhledem a mezinárodní finanční pomocí, ale také červnovým fiaskem vzpoury žoldnéřů Jevgenije Prigožina. Roste zájem nejen o dluhopisy ukrajinské vlády, ale i tamních firem a podniků.
Počátkem srpna centrální banka v Kyjevě zlepšila svůj odhad meziročního růstu ukrajinské ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí podle ní stoupala o 18,1 procenta, zatímco dosavadní odhad hovořil o 15,9 procenta. Poměrně vysoké, dvouciferné míry růstu souvisejí s dramaticky poníženou základnou meziročního srovnání loňského druhého čtvrtletí, ale také s tím, že Ukrajině se daří rozšiřovat alternativní cesty vývozu například zemědělské produkce.
Ukrajinskou ekonomiku kromě toho podpoří také pomoc Mezinárodního měnového fondu. Fond v březnu schválil úvěrový program pro Ukrajinu v objemu 15,6 miliardy dolarů, což dle aktuálního kursu odpovídá zhruba 343 miliardám korun. Čtyřletý úvěrový program je součástí velkého balíku mezinárodní pomoci Ukrajině v celkové výši 115 miliard dolarů neboli zhruba 2,5 bilionu korun.
Ukrajina rovněž vykazuje vyšší než předpokládané devizové rezervy, což společně s mezinárodní pomocí a lepším hospodářským výkonem pohání cenu tamních vládních i podnikových dluhopisů vzhůru. Tento trend by měl pokračovat. Narušit by jej mohla snad jen závažnější kolize probíhající ukrajinské protiofenzívy nebo zásadnější poškození ukrajinské energetické infrastruktury ze strany Ruska ještě před začátkem nadcházející zimy.
Zájem o půjčování vládě Volodymyra Zelenského rovněž – poněkud paradoxně – umocnila krátkodechá vzpoura žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina. Ta se v červnu nakrátko rozhodla „táhnout na Moskvu“, což v ruských armádních kruzích způsobilo poplach a obnažilo jejich nedostatečnou akceschopnost. Investoři do ukrajinských dluhopisů – a to nakonec nejen vládních, ale i podnikových – si v souvislosti s Prigožinovým tažením rovněž uvědomili, že akceschopnost ruské armády je nižší, než předpokládali, což v jejich očích zvyšuje pravděpodobnost ukrajinského vojenského úspěchu, a nakonec tedy také úspěchů ekonomických.
Například při včerejším obchodování obsadily ukrajinské vládní dluhopisy všech deset prvních příček žebříčku Bloombergu, jenž zachycuje pořadí celosvětově nejvýkonnějších vládních dluhopisů takzvaných rozvíjejících se ekonomik. Z podnikových dluhopisů se pak daří třeba těm vydávaným ukrajinskou ocelárnou Metinvest, které letos svým výkonem předčí podnikové dluhopisy srovnatelných firem v zemích Evropy a Afriky.
Rostoucí zájem o ukrajinské dluhopisy je mezinárodním fenoménem. Vždyť svým klientům je doporučuje například Bank of America, druhá největší banka v USA, která minulý měsíc potvrdila svoji příznivou prognózu jejich dalšího cenového vzestupu. Mezinárodní investoři zkrátka vsází stále více svých peněz – či peněz svých klientů – na solidní bezpečnostní a ekonomickou budoucnost Ukrajiny.
A nejde jen o investory do dluhopisů. Velké investice plánuje už nyní – navzdory probíhající válce – například jeden z největších ukrajinských zemědělských podniků, Continental Farmers, jejž vlastní saúdskoarabská, „petrodolarová“ investiční společnost Saudi Agriculture & Livestock Investment. Podnik Continental Farmers nyní působí v pěti západních regionech Ukrajiny; ty jeho vedení považuje za poměrně bezpečné.
Ukrajinské dluhopisy různých druhů a splatností – například, jak vidno z grafu, v letech 2028, 2035 a 2041 – rostou na ceně, až o 70 procent za uplynulé necelé dva měsíce (data: Bloomberg).
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.