Zdražování potravin opět na scéně. V lednu hnalo inflaci výše, než se čekalo
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový,... více
Inflaci nad prognózu ČNB však zvýší úder na Írán, jenž nakonec může citelně zvýšit právě i ceny potravin
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci. Březnová inflace velmi pravděpodobně předčí údaj vyhlížený Českou národní bankou v její aktuální prognóze, tedy 1,6 procenta. ČNB ve své aktuální prognóze počítá s průměrnou cenou ropy v roce na úrovni 60,7 dolaru za barel, přičemž včera se ropa prodávala až takřka za dvojnásobek. Byť se její cena posléze propadla v nejvýraznějším jednodenním rozsahu v historii obchodování s ní, stále se prodává za cenu kolem 90 dolarů za barel, tedy o zhruba padesát procent na údajem, s nímž pro letošek ve své aktuální prognóze pracuje ĆNB. Ta v ní také odhaduje pokles cen pohonných hmot v letošním roce o 4,2 procenta. Jenže třeba předevčírem byla průměrná celorepubliková cena nafty meziročně o 9,6 procenta vyšší, zatímco benzínu o 0,9 procenta vyšší. V důsledku úderu na Írán tedy ČNB i kvůli určitému oslabení koruny minimálně přehodnotí svoji měnovou politiku tak, že opustí úvahy o možném letošním až dvojím snížení své základní úrokové sazby, které tlumočila zvláště na přelomu ledna a února. Ostatně trh dnes přepokládá rovněž stabilitu úrokových sazeb ČNB v letošním roce.
Úder na Írán se navíc neprojeví pouze v růstu cen pohonných hmoty, byť ten je bezprostředně nejviditelnější. Minimálně zastaví již několik měsíců trvající zpomalování meziročního cenového nárůstu potravin, které v únoru meziročně přidaly na ceně jen 0,4 procenta, a to i po zahrnutí výraznějšího meziročního zdražení hovězího či vajec. Konflikt v Íránu ohrožuje také světové dodávky suroviny pro výrobu hnojiv, jako je močovina či čpavek, takže jeho případné delší trvání by mohlo nakonec i výrazně zvednout cenu potravin v ČR. Tento případný nárůst cen se ovšem v koncových, spotřebitelských cenách neprojeví tak rychle jako v případě pohonných hmot, takže březnová inflace by jím ještě zásadněji ovlivněna být neměla.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový,... více
A nekončí, ceny zemědělských výrobců totiž rostou nejvíce za takřka dva roky Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin... více
Listopadová inflace byla nižší, než se čekalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta, což je na spodní hranici expertních odhadů. Většina... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.