Očekávaná délka pracovního života v Česku dosáhla v roce 2025 celkem 38,1 roku a unijní průměr převýšila o šest desetin roku. Oproti roku 2024 vzrostla o šest desetin roku, zatímco v celé Evropské unii pouze o tři desetiny. Od roku 2016 se v Česku prodloužila o 2,5 roku, v celé Unii o 2,3 roku.
Ještě výraznější změnu ukazuje dlouhodobé srovnání. V roce 2000 činila očekávaná délka pracovního života v Česku 33,6 roku. Za čtvrtstoletí se tak prodloužila o 4,5 roku.
Ve středoevropském srovnání Česko zaostává za Německem, kde očekávaná délka pracovního života dosahuje 40,2 roku, a Rakouskem s 39,1 roku. Předstihuje naopak Maďarsko s 37,5 roku, Slovensko s 36,1 roku a Polsko s 35,9 roku. Rozdíl mezi Českem a Slovenskem tak dosahuje dvou let, mezi Českem a Polskem 2,2 roku.
Rozdíly napříč Evropskou unií jsou podstatně větší. V Nizozemsku dosahuje očekávaná délka pracovního života 44 let, zatímco v Rumunsku pouze 32,7 roku. Rozdíl mezi oběma zeměmi tedy činí 11,3 roku. Hranici čtyřiceti let překonávají také Švédsko, Dánsko, Estonsko, Irsko, Německo a Finsko. Nejnižší hodnoty vedle Rumunska vykazují Itálie a Bulharsko.
Výrazněji se pracovní život prodloužil ženám. Jeho očekávaná délka se u nich od roku 2000 zvýšila z 30,3 na 35,7 roku, tedy o 5,4 roku. U mužů vzrostla z 36,7 na 40,3 roku, což představuje zvýšení o 3,6 roku.
K prodlužování pracovního života významně přispívá rostoucí pracovní aktivita lidí ve vyšším věku. OECD tento vývoj spojuje zejména s postupným zvyšováním zákonného důchodového věku a zpřísňováním podmínek pro předčasný odchod do penze. U žen se přitom důchodový věk zvyšoval z nižší úrovně a u starších ročníků se lišil také podle počtu vychovaných dětí. To pomáhá vysvětlit, proč se jejich očekávaný pracovní život prodloužil více než u mužů. Část lidí navíc pokračuje v práci i po přiznání penze. V roce 2023 pokračovalo během šesti měsíců po zahájení pobírání prvního starobního důchodu v práci 27,5 procenta českých příjemců ve věku 50 až 74 let. Průměr Evropské unie činil 13 procent.
Historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani... více
Historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani... více
Češi spoří jako život, ekonomika proto stojí. Ve druhém čtvrtletí rostla jen o 0,6 procenta, potvrdili statistici Český statistický úřad... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
