Pohonné hmoty v ČR zdraží. Důvodem je i to, že Indie se pod Trumpovým tlakem vzdává ruské ropy

Takže stovky milionů sankcionovaných barelů jen „odpočívají“ na moři

Benzin u čerpacích stanic v Česku začal zlevňovat, v uplynulém týdnu průměrná cena nejprodávanějšího Naturalu 95 klesla o šest haléřů na 33,22 koruny za litr. Nafta pokračovala ve zdražování, ve středu stála průměrně 32,78 Kč/l, což bylo o devět haléřů víc než o týden dřív. 

V příštím týdnu pohonné hmoty zdraží. Benzín o 15 haléřů na litr, nafta o 25 haléřů na litr. Do jejich cen se totiž výrazněji propíše narůst cen ropy na světových trzích, k němuž došlo ve druhé polovině ledna. Cena ropy Brent se od té doby pohybuje kolem 70 dolarů za barel, což ceny u českých čerpacích stanic ještě stále plně nereflektují.

Za nárůstem cen ropy bylo bezprostředně houstnoucí napětí kolem Íránu, kde stále může dojít k vojenskému úderu USA.

Cenu ropy ale letos drží poměrně vysoko také západní sankce na ruskou a íránskou ropu. Tradiční kupci ruské a íránské ropy, jako je Indie nebo Čína, se letos intenzivněji obracejí na jiné dodavatele, zejména západní a saúdskoarabské, takže což tlačí nahoru cenu barelů určených k zužitkování na Západě. Západ se tedy intenzivněji „přetahuje“ s Východem a barely, které sankcím nepodléhají.

Ruská a íránská ropa v rostoucí míře nenacházejí své kupce a dlí v tankerech na mořích, aniž by doputovaly do rafinérií ke zpracování. Taková situace ovšem zabraňuje citelnějšímu poklesu světových cen ropy, který by zlevnil také pohonné hmoty v Česku.

V tankerech na mořích v současnosti „odpočívá“ bez využití na 290 milionů ropných barelů, což je meziročně o více než 50 procent vyšší údaj, vyplývá z dat společnosti Vortexa, která námořní přepravu monitoruje. Cena ropy Brent zatím v letošním roce stoupá o zhruba 14 procent.

Indie, Čína a další dosud celkem běžní kupci ruské či íránské ropy si letos její odběr omezují, protože nechtějí hrotit střet s americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, případně jsou motivováni možnou úlevou od cel. Trump uplatňuje či hrozí postihem za odběr energetických surovin, a to například v podobě sekundárních cel. Například loni Trump navýšil celní sazbu na dovoz USA z Indie na 50 procent, z čehož 25 procent činilo sekundární clo, tedy celní sankce za odběr ruské ropy. Té se tedy Indie letos vzdává, pročež v tomto měsíci Trump sekundární clo uvalené na Indii zrušil, zatímco sazbu zbývajícího, recipročního cla redukoval z 25 na 18 procent.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin