#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Po Řecku padne i Itálie?

10. června 2010

Táhlá podloubí, arkády, kam oko dohlédne; přepychové paláce plné mramoru, stavitelsky vyprecizované; do toho vpravdě heroické kamenné holdy bojovníkům z první světové války, kteří z piedestalu na všechnu tu krásu dramaticky shlížejí. Turín je nádherný – ostatně jako řada měst v severní Itálii. Věhlasný německý myslitel Friedrich Nietzsche se tu roku 1888 usadil, aby měl krásu na dosah. Zamiloval si Mole Antonellianu, která vyráží dech dodnes – s více než 167 metry je tato bývalá synagoga nejvyšší zděnou budovou na světě (viz foto).

Jenže dnes už vznikají mnohem vyšší budovy – jinde. A stejně tak jinde – v Šanghaji či Dubaji – tvoří nejlepší architekti. Turín je krásný, ale člověk se těžko ubrání dojmu, že nejpozději od dob, kdy oni kamenní rekové na zdobených podstavcích byli ještě lidmi z masa a kostí, žije takříkajíc z podstaty. Bohatství severní Itálie, kupené v běhu staletí pílí a umem místních řemeslníků a obchodníků, to zatím ještě umožňuje. Z podstaty však nelze žít na věky věků.

Varovné je obrovské veřejné zadlužení celé Itálie, jež už převyšuje hodnotu jejího hrubého domácího produktu. Po řeckých problémech neberou tato varování na lehkou váhu ani siestou zmámení Italové. „Na ministerstvu financí je teď dusno, lidé se tam nezastaví, makají čtyřiadvacet hodin denně. Všichni jsou dost nervózní,“ líčí aktuální dění v Římě jeden ze spolupracovníků turínské ekonomické fakulty, jenž zároveň působí v metropoli na ministerstvu.

Trhy prostě daly Řekům nesmlouvavě najevo, že zadlužování musí ustat, a Italům zase mohou brzy stejně rázně naznačit, že z podstaty už dále nevyžijí. Právě z toho jsou na římském ministerstvu tak vylekaní. A vlivný list Financial Times tiskne v téhle rozjitřené době komentář, v němž jsou národy jako Řekové či Italové jinotajně vylíčeni coby žravé a zahálející kobylky, zatímco Němci nebo Číňané jako prozíraví a pracovití mravenci… Tohle na klidu nepřidá; místo velikána Nietzscheho možná budou muset časem do Itálie proudit velikánské německé, pardon, evropské sanace.

Lukáš Kovanda, Turín

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře