Největší světoví dluhopisoví investoři začínají naopak sázet na vývoj, který by hypotéky v Česku dále, citelně zlevnil. Například největší americká banka JP Morgan nebo PIMCO, jeden z největších dluhopisových fondů světa, nyní sázejí na to, že dopad války v Íránu bude tak drtivý, že zapříčiní fatální ochromení světové ekonomiky.
Válka sice nejprve vyvolá inflační šok, který se však záhy promění v šok v podobě těžkého hospodářského útlumu, krize, ba recese. Tento šok mohou ještě umocnit centrální banky, pokud budou reagovat na prvotní inflační šok až přílišným zvýšením základních úrokových sazeb, z definice krátkodobých.
Dlouhodobé dluhopisové výnosy, tedy vlastně dlouhodobé úrokové sazby, by měly ovšem po čase začít citelně klesat, ruku v ruce s tím, jak rostoucí masa investorů přijme za svoji vyhlídku celosvětové těžké hospodářské krize. Na kterou nakonec budou muset reagovat i centrální banky, snižováním svých úrokových sazeb.
Mezi dluhopisy pak investoři sázejí obzvláště na ty, které byly v poslední době zásadně „bity““ Například společnost TT International Asset Management nyní nakupuje dluhopisy vlády české a polské, ale také dolarové dluhopisy libanonské a venezuelské.
Pokud bude více a více mezinárodních investorů nakupovat české dluhopisy, jako pojistku proti celosvětové krizi a aby si „zamkli“ jejich nynější výrazný výnos, jejich cena poroste, zatímco výnos bude klesat.
S poklesem výnosu dluhopisů se pak dostaví také pokles hypotečních sazeb v Česku.
Ostatně i dnešní vývoj na světových dluhopisových trzích napovídá, že investoři začínají přehodnocovat svůj pohled na to, jaký bude ten nejničivější dopad války v Íránu. Pozvolna ustupují od názoru, že bude spočívat ve výrazně navýšené inflaci, místo toho se v rostoucí míře obávají právě devastujícího účinku na výkonnost světové ekonomiky.
Přes dnešní další růst cen ropy Brent, přes víkendové zapojení Hútíů, jemenských povstalců, do války v Perském zálivu, tedy přes otevření jakési druhé válečné fronty dnes výnosy dluhopisů zatím klesají. Třeba desetiletých dluhopisů vlády USA, ale i Česka. Pokud by se investoři nadále obávali hlavně inflace, již vysoké ceny ropy způsobí, dluhopisové výnosy by zřejmě narůstaly.
Prudce rostou i náklady půjčování české vlády – úrok na desetiletých půjčkách dnes citelně přeskočil hranici 5 %, poprvé za... více
Mohou zdražit ještě více, mezinárodní investoři totiž kvůli hrozbě vleklé války v Perském zálivu prchají k hotovosti, k dolaru či k hliníku, ne k dluhopisům... více
Konflikt mezi Washingtonem a Teheránem může ohrozit dodávky z regionu, jenž těží třetinu světové ropy Ceny pohonných hmot se v uplynulém týdnu... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
