Obnoví Babišova vláda regulaci cen pohonných hmot již brzy?

Situace na světovém trhu s naftou se pro ni vyvíjí značně nepříznivě, hrozí jí zloba českých řidičů – nafta nyní stojí tolik, jako by ropa vyšla na 110 dolarů za barel

Není to pro vládu dobrá zpráva. Cena velkoobchodní motorové nafty totiž včera na burze v Rotterdamu uzavřela v přepočtu na více než 25 805 Kč za tunu. To je nejvíce od letošního 5. května. Je to také o zhruba 7 % vyšší cena, než jakou velkoobchodní nafta vykazuje v průměru za celou dobu od začátku války s Íránem (viz první graf Bloombergu). Takže cena nafty, od níž své ceny odvozují čeští čerpadláři, je nejvyšší za takřka 2,5 měsíce, a to zrovna v době, kdy vláda ukončuje svoji regulaci cen pohonných hmot. V příštím týdnu tudíž budou motoristé nemile překvapení skokovým růstem cen pohonných hmot v Česku, zejména právě nafty. K dobru to vládě nepřičtou.

Jak je možné, že velkoobchodní nafta je v Rotterdamu tak drahá, jak nebyla od začátku května, tedy od doby, kdy ropa Brent stála 110 dolarů za barel? Vždyť nyní ropa Brent vychází jen na zhruba 88 dolarů za barel.

Dramaticky totiž narůstá rozdíl mezi cenou nafty a cenou surové ropy. Jak vidno z druhého grafu Bloombergu níže, po dobu války s Íránem dosahoval tento rozdíl v průměru 45 dolarů za barel. V tomto týdnu však překročil historický rekord 65 dolarů za barel. Takže i když ropa stojí necelých 90 dolarů za barel, nafta vyjde na tolik, jako by ropa stála kolem 110 dolarů za barel. Rozdíl zhruba 20 dolarů na barel spočívá právě v tom, že se historicky rekordně zvýšil rozdíl mezi cenou barelu nafty a cenou barelu ropy a je nyní o přibližně zhruba oněch 20 dolarů vyšší, než byl začátkem května a v průměru po celou dobu války s Íránem.

Kdyby ovšem nyní ropa stála 110 dolarů za barel, Babišova vláda by jen stěží ukončila svoji regulaci cen pohonných hmot. Protože ropa za 110 dolarů za barel nesvědčí o stabilizaci situace na trhu s ropou, je vlastně stále mimořádná. Jenže nafta stojí právě tolik, jako by ropa stála 110 dolarů za barel. Média a politici se ovšem zaměřují hlavně na cenu ropy, nikoli velkoobchodní nafty, přestože pro cenu u českých čerpacích stanic je rozhodující naopak cena velkoobchodní nafty, nikoli primárně surové ropy.

Co stojí za historicky mimořádným rozdílem v ceně ropných produktů (zejména nafty, i když také benzínu) a ropy samotné?

Vývoz dvou z regionů stěžejních dodavatelů ropných produktů na světové trhy je nyní mimořádně silně omezený, a to tedy jak vývoz z Blízkého východu, tak ovšem i z Ruska. Podstatou historicky nejdražší nafty v porovnání s ropou je tedy nadále nedostatečný průchod barelů nafty Hormuzským průlivem, ale také stále účinnější útoky ukrajinských sil na ruské rafinérie, v jejichž důsledku Moskva zakázala vývoz ruské nafty.

Tíseň na světovém trhu s naftou je nyní zkrátka palčivější než tíseň na trhu s ropou. A může být hůře. Rozhodně tedy nelze vyloučit, že Babišova vláda regulaci cen pohonných hmot i snížení spotřební daně z nafty zase rychle obnoví. Až pochopí, že ropa fakticky pořád stojí – z hlediska dopadu na české řidiče zejména dieselů – notně přes 100 dolarů barel.

Graf 1: Cena velkoobchodní nafty včera na burze v Rotterdamu uzavřela nejvýše od 5. května, v přepočtu do korun odpovídal 28 805 Kč za tunu. Je teď tedy o zhruba 7 %, než by odpovídalo její průměrné ceně za celou dobu války s Íránem.

Graf 2: Rozdíl mezi cenou nafty a cenou surové ropy dosáhl v Evropě tento týden historicky rekordní úrovně přes 65 dolarů za barel. Včera nadále setrvala nad mimořádně vysokou úrovní 60 dolarů za barel.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin