Obezita a „nemoci z pohodlnosti“ vyjdou Česko dráž než covid
Kroužky, které by rozpohybovaly alespoň děti, ale letos dále zdražují, rodiny si je leckdy nemohou dovolit Podle dat společnosti MultiSport... více
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Česko navíc míří k dalšímu zhoršení. Podle průzkumu MultiSport vůbec nesportuje přes 40 procent dospělých Čechů. Varovný je také vývoj u mladších generací. Mezi 13 až 17letými vzrostl od poloviny devadesátých let podíl těch s nadváhou z deseti na zhruba 25 procent. World Obesity Atlas navíc odhaduje, že v roce 2035 bude obézní více než každý třetí dospělý Čech.
Obezita má také výrazný ekonomický účet. Podle studie vycházející z dat za rok 2018 dosáhly její společenské náklady v Česku 40,8 miliardy korun, tedy zhruba 0,8 procenta tehdejšího HDP. Zdravotní péče z toho představovala 14,5 miliardy korun. Ještě větší část, 26,3 miliardy, připadala na náklady mimo zdravotnictví.
Zhruba deset miliard korun představovaly ztráty spojené s předčasnými úmrtími, dalších 9,2 miliardy pracovní absence a 7,1 miliardy nižší produktivita. Téměř dvě třetiny celkového účtu obezity tak nevznikaly v nemocnicích a ordinacích, ale tím, že ekonomika přicházela o práci a výkon.
A účet může dál růst. Podle odhadu společnosti MultiSport mohou náklady spojené s nadváhou a obezitou v roce 2035 dosáhnout 313 miliard korun ročně a v roce 2050 přibližně půl bilionu.
Kolik by Česko mohlo naopak získat, ukazuje letošní analýza OECD. Podle jejího modelu by v případě, že by se Česko u šesti hlavních rizikových faktorů, tedy obezity, kouření, konzumace alkoholu, nedostatku pohybu, nezdravé stravy a znečištění ovzduší, dostalo na úroveň nejlepší čtvrtiny srovnávaných zemí OECD a EU, byl český HDP v letech 2026 až 2050 v průměru o 2,1 procenta vyšší než podle současné projekce. Výdaje na zdravotnictví by byly o deset procent nižší a pracovní kapacita by vzrostla o ekvivalent téměř 78 tisíc plných pracovních úvazků.
Největší díl tohoto potenciálu připadá právě na obezitu. OECD jí přisuzuje 44 procent možného přínosu pro HDP i pracovní kapacitu a téměř polovinu potenciálních úspor ve zdravotnictví. Obezita se tak z problému jednotlivce mění v problém celé ekonomiky.
Kroužky, které by rozpohybovaly alespoň děti, ale letos dále zdražují, rodiny si je leckdy nemohou dovolit Podle dat společnosti MultiSport... více
Očekávaná délka pracovního života v Česku dosáhla v roce 2025 celkem 38,1 roku a unijní průměr převýšila o šest desetin... více
Zítřejší Den otců si připomíná jen každá pátá rodina, zůstává ve stínu Dne matek Už zítra slavíme Den otců –... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.