#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Není překvapivé, že státu chybí desítky miliard na dopravní stavby

11. října 2025

Má totiž pro příští rok výrazný výpadek v příjmech zdůvodněných mimořádnostmi typu povodní či energetické krize; tento výpadek oproti loňsku činí zhruba 40 miliard korun

Že ve státním rozpočtu na příští rok chybí desítky miliard korun na dopravní stavby? To přece nemůže být až takové překvapení, když uvážíme, že rozpočtu už v příštím roce nepomůže ani daň z neočekávaných zisků, ani – jako loni – povodně.

Počítejme s Nejvyšším kontrolním úřadem.

Kvůli loňským povodním se státní rozpočet na rok 2024 navýšil o 30 miliard korun. Na povodně ale z této částky šly jen 3,5 miliardy, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Ze zbývajících 26,5 miliardy korun byly pokryty výdaje, třeba dotace na obnovitelné zdroje, které předtím budily podezření, že je vláda nemá kryté.

Díky dani z neočekávaných zisků neboli windfall tax vláda loni inkasovala 36,7 miliardy korun. Ovšem na řešení vysokých cen energií – původní účel, jímž zavedení windfall tax zdůvodňovala – šlo jen 12,3 miliardy korun, vyplývá opět ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Zbytek byl využit na jiné věci.

Takže to máme bratru skoro 39 miliard korun (26,5 + 12,3 = 38,8), které vláda loni využila v rozporu s deklarovaným zdůvodněným; zdůvodněním mimořádnou událostí, ať už energetickou krizí či povodněmi.

Jenže příští rok s žádnou takovou mimořádností počítat nelze. Windfall tax uplatňována nebude a povodně – snad, doufejme – neudeří. Což ovšem znamená výpadek v „mimořádných“ zdrojích rozpočtu – resp. mimořádnostmi zdůvodněných – zhruba 40 miliard korun oproti loňsku.

Lze si přitom živě představit, že vláda mohla před volbami preferovat schválení deficitu, jenž bude stále „začínat dvojkou“ (286 miliard korun), i při vědomí, že oněch 40 miliard či podobná částka už jen kvůli absenci windfall tax a povodní prostě chybí. Pokud by deficit „začínal trojkou“ (a činil třeba 326 miliard) už jen psychologicky by to na veřejnost nepůsobilo před volbami dobře, zvláště, když si dosluhující vláda vytkla ozdravení veřejných financí jako svůj stěžejní cíl.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře