Jak se stalo, že se řidiči dočkají největšího zlevnění ze dne na den v novodobé historii ČR, hned o zhruba 3 Kč/l? Vládě nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení regulace cen
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta (viz 1. tabulka. agentury Bloomberg, níže).
Navíc se pochopitelně projevuje snížení spotřební daně z nafty o takřka 2 Kč/l. To by ale samo o sobě k rekordnímu poklesu cen nafty nestačilo. Ostatně když Fialova vláda v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu snížila k 1. červnu 2022 spotřební daň z nafty, byť tehdy, pravda, jen o 1,50 Kč/l, zlevnila nafta u čerpacích stanic v ČR průměrně celorepublikově o necelou korunu na litr. Tedy pouze ve třetinovém rozsahu v porovnání s tím, jehož se nadějeme zítra.
Klíčový je vskutku zmíněný historický propad nafty na burze v Rotterdamu. Ten samozřejmě představuje důsledek zejména pádu cen ropy na světových trzích, který nastal po dojednání křehkého příměří v rámci války v Perském zálivu.
Česká vláda cenu z burzy v Rotterdamu používá jako jednu ze čtyř klíčových proměnných pro výpočet maximální povolené ceny pohonných hmot. Zatímco za běžných okolností, bez regulace cen, by si distributoři a čerpadláři dali na čas, aby prudce zlevněnou ropu do konečných cen u pump promítli, nyní nad sebou mají „bič“ právě v podobě vládního vzorečku pro výpočet maximální možné ceny. Proto hned zítra budou muset zlevnit naftu o uvedené zhruba tři koruny na litr oproti dnešním cenám – nejvíce v novodobé historii.
Vzoreček kromě cen z burzy v Rotterdamu vychází ještě z velkoobchodních cen Čepra, Orlenu a MOL, což jsou dohromady tři největší provozovatelé čerpacích stanic v ČR. Zatímco Čepro zmíněný pokles cen z burzy do svých velkoobchodních cen promítlo hned prakticky v celém rozsahu, MOL a Orlen zatím jen částečně, dokonce spíše jen z menší části (viz 2. tabulka níže). To otevírá prostor k dalšímu snížení maximální povolené ceny benzínu, a zejména nafty v dalších dnech, a tedy i ke zlevňování těchto pohonných hmot, které už však nebude tak výrazné jako to zítřejší u nafty.
Vládě tak nezbývá než teď doufat, že to, co jí mimořádně hraje do karet nyní, se neobrátí proti ní. Pokud by totiž cena ropy v důsledku třeba možného krachu příměří v Perském zálivu prudce stoupla, masivně zdraží také velkoobchodní cena paliv na burze v Rotterdamu. Vzoreček pro výpočet maximálních cen pohonných hmot se pak stane v určitém smyslu „bičem“ naopak vládě. Bude se totiž zvedat maximální povolená cena pohonných hmot a čerpací stanice budou mít silnou motivaci využít ji beze zbytku, aby kompenzovaly své nynější ztráty plynoucí z legislativního příkazu jít s cenou „pod bičem“ hbitě dolů.
Čerpadláři přitom její zlevnění nebudou moci kompenzovat zdražením benzínu Nafta zítra zlevní průměrně celorepublikově oproti dnešku o zhruba 3 Kč/l,... více
Průměrné ceny zůstaly výrazně pod vládním stropem, zlevnění nafty je ovšem vzhledem k redukci spotřební daně slabé V první den... více
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
