#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Na trhy se včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů

8. února 2026

Podle Bank of America nehrozí, že by Kevin Warsh v křesle šéfa centrální banky uskutečnil svůj záměr zeštíhlit její rozvahu

Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky (viz níže). I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.

Pokud se ale rozvaha nesníží, nebude proces její redukce omezovat financování v nejširším smyslu slova, tedy včetně toho akciového. Pak ale není důvod, aby se trh obával zásadního vyschnutí zdrojů financování akcií nebo i krypta. Není důvod, aby tedy utíkal od rizika. Není také důvod, aby sázel na redolarizaci.

Redukce rozvahy by z dolaru nepochybně učinila dlouhodobě pevnější měnu, protože znamená omezení dolarového financování. Pokud ale dolarů a dolarového financování bude ve finančním systému hojně jako dosud, znehodnocování jeho kupní síly se neutlumí, takže nebude důvod vzdávat se zlata nebo bitcoinu.

Nalijme si čistého vína, celý nynější poprask na trzích vznikl proto, že Warsh prostě hodně chtěl prestižní křeslo šéfa centrální banky. Slíbil tedy Trumpovi redukci úrokových sazeb. Těch krátkodobých, které má centrální banka v moci ovlivnit. Aby se zároveň neshodil odborně, celé to navlékl tak, že snižování krátkodobých sazeb, které tolik sleduje Trump i média, bude vlastně kompenzací důsledků procesu redukce rozvahy.

To by ještě mohlo dávat smysl, i odborně. Protože redukce rozvahy představuje opak kvantitativního uvolňování. Tedy taková redukce utahuje měnové podmínky. Z trhu se stahuje kupec amerického dluhu s teoreticky bezednou kapsou, což znamená tlak na růst zejména dlouhodobých úrokových sazeb. Ty už média ani Trump nesledují. A centrální banka je nemá přímo v moci jako ty krátkodobé.

Tlak na růst dlouhodobých sazeb může být tlumen právě poklesem sazeb krátkodobých. Warsh ale Trumpovi zjevně řekl jen tu druhou polovinu předchozí věty, možná i vsadil na to, že Trump mezi oběma druhy sazeb ani nerozlišuje.

Zatímco Trump tedy míní, že Warsh mu měnové podmínky uvolní oproti nynějšímu stavu, ten to myslí tak (alespoň před kolegy z odborné branže), že měnové podmínky uvolní až oproti stavu zpřísněnému oproti nynějšímu stavu. Takže přes pokles krátkodobých sazeb (které Trump sleduje a vysílají o nich v televizi) by fakticky k žádnému uvolnění podmínek na trhu oproti nynější situaci nedošlo. To právě v uplynulých dnech tolik vyděsilo trhy, které v prostředí již tak napjatých valuací začaly do svých úvah zahrnovat tu, že Warsh habaďůru na prezidenta – kterou na rozdíl od Trumpa rychle prokoukly – opravdu uskuteční.

Pokud ale nyní Bank of America říká, že Warsh s redukcí rozvahy neuspěje a že vše pojede ve starých kolejích, znamená to, že se k rozehrání oné habaďůry nový šéf centrální banky vlastně ani neodhodlá. To ovšem značí, že se může dostat rychle po svém nástupu do funkce s Trumpem do křížku.

Aby střet s Trumpem oddálil, lze si představit, že Warsh bude chtít prezidentovi doručit alespoň jedno snížení sazeb záhy po nástupu do funkce, i kdyby mělo být projevem extrémně holubičího přístupu. Tedy i když nebude představovat kompenzaci efektů redukce rozvahy.

Z čehož všeho ale nekouká nic, co by mělo tolik lekat trhy. Warsh nakonec nejpravděpodobněji bude celkově větší holubicí než stávající šéf Jerome Powell, alespoň tedy z počátku svého působení v čele centrální banky.

Bude však holubicí, byť přechodně třeba i extrémní, v rámci možného, a nepůjde za hranice možného, kam by se zřejmě vydal Kevin Hassett, donedávna Trumpův favorit na post v čele banky. Hassett se tolik chtěl Trumpovi zalíbit, až přetáhl strunu, takže se toho možná sám prezident zalekl, spíše však ministr financí Scott Bessent.

To Warsh to celé koulí prozíravěji. A zatím mu to vychází.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře