Začátek školního roku znamená pro rodiče tradiční nápor na peněženku. Vedle školních pomůcek, kroužků, obědů či dopravy ale existuje položka, která se může zdát zanedbatelná, avšak za celý rok naroste do překvapivé částky. Jsou jí školní svačiny. Pokud je rodiče začnou ve větší míře připravovat doma a omezí nákupy jednotlivě balených potravin, nápojů či hotových svačin, mohou u dvou dětí během školního roku ušetřit až kolem 20 tisíc korun.
Rozhodující totiž není cena jedné svačiny, ale její každodenní opakování. Školní rok představuje takřka 200 vyučovacích dnů. Pokud dítě dostane svačinu koupenou cestou do školy, v pekárně, supermarketu či automatu, není dnes problém utratit 60 až 80 korun. Stačí například pečivo či hotový sendvič, ochucený nápoj a nějaká sladkost. U dražších variant se účet může přiblížit i stokoruně.
Domácí svačinu lze přitom připravit přibližně za 20 až 30 korun. Nemusí to znamenat horší nebo méně pestrou stravu. Chléb či jiné pečivo doplněné tvarohovou pomazánkou, sýrem nebo šunkou, k tomu jablko, mrkev či jiné sezonní ovoce a voda v lahvi představují jednoduchou svačinu, která může být nejen levnější, ale mnohdy i nutričně vhodnější než průmyslově připravené dětské produkty.
Jestliže rodiče sníží náklady například ze 70 na 25 korun denně, ušetří 45 korun. Za 200 školních dnů je to 9000 korun na jedno dítě a 18 tisíc korun na dvě děti. Při úspoře 50 korun denně už jde o 10 tisíc korun na dítě, tedy 20 tisíc korun za školní rok v rodině se dvěma školáky. V přepočtu na měsíc školní docházky jde zhruba o dva tisíce korun, které domácnosti mohou využít jinak.
Největší prostor k úsporám přitom není v nákupu méně kvalitních potravin. Je v omezení takzvané přirážky za pohodlí. Jednoporcové jogurty, kapsičky, tyčinky, balené sendviče, nakrájené ovoce nebo malé lahve nápojů jsou v přepočtu na kilogram či litr zpravidla výrazně dražší než větší balení stejného nebo podobného výrobku.
Typickým příkladem je pití. Pokud rodiče dávají dítěti každý školní den kupovaný nápoj za 25 korun, jen tato položka představuje za 200 dnů 5000 korun ročně. Voda z kohoutku v opakovaně použitelné lahvi stojí proti tomu prakticky zanedbatelnou částku. U dvou dětí se tak jen na pití může teoreticky jednat o rozdíl blížící se deseti tisícům korun ročně.
Další úsporu přináší plánování nákupů. Vyplatí se kupovat větší balení jogurtů či tvarohu a rozdělit je doma, využívat sezonní ovoce, sledovat cenu za kilogram místo ceny jednoho balení a u základních potravin porovnávat privátní značky obchodních řetězců se značkovými výrobky. Pečivo lze také nakoupit do zásoby a zamrazit.
Školní svačina je tak dobrým příkladem drobného každodenního výdaje, jehož význam domácnosti snadno podcení. Padesátikoruna denně nevypadá dramaticky. Vynásobená dvěma dětmi a dvěma stovkami školních dnů ale představuje právě 20 tisíc korun. V době, kdy domácnosti stále pečlivěji hledají možnosti, jak snížit běžné výdaje, je příprava svačin doma jednou z cest, jak ušetřit poměrně výraznou částku, aniž by rodina musela snižovat kvalitu dětského jídelníčku.
Výrazné „zdražení dětí“ v posledních letech je jedním z důvodů extrémně nízké porodnosti, která poškodí celou ekonomiku Zatímco 1. červen bude na... více
Také rozvinutý systém sociálního zabezpečení bere lidem motivaci mít děti V Česku se loni narodilo 84 311 živě narozených dětí, uvedl... více
Hitem jsou ovšem levnější příměstské tábory Letní tábory patří v Česku k tradicím, které přetrvaly generace. Každý rok na ně... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
