Kolik peněz v rozpočtu skutečně chybí, je podle ekonoma Lukáše Kovandy těžké rozklíčovat. Pravda podle něj bude někde uprostřed. „Jisté je, že se pohybujeme v řádu několika desítek miliard korun. Na dopravní stavby skutečně chybí 40 miliard. Vznikající vláda však hovoří o takřka sto miliardách, což by si zasloužilo podrobnější zkoumání,“ říká.
Roli totiž podle něj může hrát i politická snaha vykreslit situaci ještě hůře, než jaká je. I to by ale nemělo omlouvat končící vládu. „Manko tam prostě je. S navrženým rozpočtem má problém nejen Národní rozpočtová rada, což je důvěryhodný apolitický orgán, ale také odborná ekonomická obec.“
Kdo bude rozpočtovým viníkem?
Podle Kovandy souvisí současná přetahovaná i s tím, že se volby konají na podzim, a rozpočtový proces se tak odehrává v časové tísni. „To zákonitě vede k intenzivnějším politickým přetahovaným a také k častějším rozpočtovým provizoriím, jaké velmi pravděpodobně nastane i teď.“
Hlavní problém ale spočívá v tom, že ani jedna z vlád nechce na sobě zanechat nálepku rozpočtově neodpovědného kabinetu. „Je to tak trochu hra na Černého Petra. Hra o to, komu zůstane v ruce karta zahrnout i dopravní stavby, protože už jenom to znamená porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ vysvětluje Kovanda.
V praxi by to znamenalo, že by se musel zvýšit plánovaný schodek, pokud se nenajdou úspory jinde. Nejčistší řešení by podle ekonoma bylo, kdyby dosluhující vláda jasně řekla, kde prostředky na dopravní stavby vzít, případně připustila nutnost překročit rozpočtový limit. „Kdyby to tedy vzala na sebe a odešla s čistým štítem.“
Stavby, na které stát nemá
Zadlužení v oblasti dopravních staveb by podle Kovandy odborná i laická veřejnost přijala snáze než „projídání budoucnosti“. „Pokud to dosluhující vláda neudělá, bude se šermovat s mnohonásobně vyšší sumou, která teď vyskočila z klobouku a která třeba vůbec není relevantní. Bude z toho obviňována Fialova vláda, i když může jít už o propašování volebních slibů nového kabinetu.“
A proč stát vůbec naplánoval stavby v takovém rozsahu, když je není schopen finančně pokrýt? „Je to, jako kdybych si naplánoval koupit mnohem více dárků, než kolik jsem si na to vyčlenil. Rozdíl oproti hospodaření domácností je ale v tom, že stát si může velmi výhodně a levně půjčovat. Že nebude na dopravní stavby, je tedy jen strašení veřejnosti. Jediné, co by se skutečně porušilo, je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V očích veřejnosti to sice nevypadá dobře, ale z hlediska veřejných financí to nebude mít zásadní dopad,“ uzavírá Kovanda.
Má totiž pro příští rok výrazný výpadek v příjmech zdůvodněných mimořádnostmi typu povodní či energetické krize; tento výpadek oproti loňsku činí... více
Přehled toho, oč ve skutečnosti jde v „rozpočtové kauze“, kolem níž stále panuje řada nejasností a mýlek: 1) Fialova vláda... více
Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
