„Vymírají“ také svatby, loni jich bylo nejméně od 1. světové války, sňatek se stal finančním luxusem
Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel ČR, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v ČR přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do ČR přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
Vymírání a stárnutí české populace však není jediným důvodem „vymírání“ sňatků. Příčina jejich úbytku je nejen demografická, ale i ekonomická.
Ostatně blížící se start letošní svatební sezóny se naplno odhaluje propast mezi romantickými sny a realitou českých úspor.
Éra, kdy se do svazku manželského vstupovalo s čerstvým maturitním vysvědčením a prázdnou kapsou, je nenávratně pryč, neboť průměrný český ženich dnes dospěje k oltáři až ve věku téměř 33 let, nevěsta jen o dva roky dříve.
Mladí lidé se v roce 2026 odmítají spoléhat na finanční infuzi od rodičů a chtějí si svůj den „D“ hradit z vlastních zdrojů. Jenže narážejí na realitu cenovek, které se v oblasti služeb utrhly ze řetězu. Zatímco celková inflace v Česku konečně zkrotla, svatební byznys si udržuje svou vyšší cenovou hladinu a odmítá zlevnit i v časech ochlazující se poptávky.
Pokud dnes pár plánuje středně velkou veselku pro padesát hostů, musí počítat s tím, že mu z účtu zmizí 160 až 260 tisíc korun, vyplývá z dat webu Deník nevěsty. Pro mladého člověka s průměrným příjmem to znamená, že na jeden jediný den v bílém musí obětovat prostředky, které by jinak mohly posloužit jako základ vlastního bydlení nebo významná část splátek hypotéky.
Dominantní položkou je neúprosně hostina, catering a pronájem svatebního místa, což spolehlivě spolkne polovinu celého rozpočtu. Ten je neúprosný: jen pohoštění jednoho hosta včetně alkoholu dnes vyjde na dva až tři tisíce korun.
To vytváří tlak i na svatebčany. Aby pár nepocítil okamžitou ztrátu, měl by peněžitý dar pokrýt alespoň náklady na danou „židli“ u stolu. Bližší rodina pak obvykle přispívá vyššími částkami, přesto však novomanželé v průměru vyberou v obálkách jen zhruba polovinu celkových nákladů.
Položkový rozpočet svatby (cca 50 hostů) podle webu Deník nevěsty:
Svatba čím dál více připomíná luxusní záležitost, která se odkládá až do momentu skutečné finanční zralosti.
Neochota Čechů hrnout se před oltář ale není jen o drahém cateringu. Je odrazem reality na nemovitostním trhu, kde se vlastní bydlení pro řadu domácností stalo finančně nedostupným.
Dnešní třicátníci stojí před volbou: buď „prošustrují“ čtvrt milionu korun za jeden den, nebo je použijí jako základ na hypotéku. V zemi, kde pořízení bydlení vyjde na rekordní počet ročních platů – průměrný byt v Česku dnes stojí zhruba 13,6 průměrné roční mzdy, což je třetí nejhorší výsledek v EU – dává racionální člověk přednost cihlám před krajkou.
Svatba se v hierarchii potřeb odsouvá až za vyřešení střechy nad hlavou. S tím přímo souvisí i fakt, že se v Česku rodí nejméně dětí za posledních 250 let. Mladé páry děti chtějí, ale limitují je nejen ceny bydlení a neschopnost najít vhodného partnera, ale i prosté stárnutí. Vymírání českého obyvatelstva má tedy i svůj ekonomický důvod, stejně jako „vymírání“ sňatků.
Průměrný věk nevěsty (30,6 let) se dnes prakticky shoduje s průměrným věkem prvorodiček (30,5 let). Manželství už navíc není podmínkou pro založení rodiny, což potvrzuje fakt, že v roce 2024 se celých 47 % dětí narodilo mimo svazek manželský.
Svatba tak balancuje mezi symbolem lásky a ekonomickým rozhodnutím, které si stále více Čechů raději odkládá.
S tím padá i porodnost. Předtím se po roce 2013 dostupnost bydlení převážně zlepšovala, vyplývá z nových dat Eurostatu Po roce... více
Předtím se po roce 2013 dostupnost bydlení převážně zlepšovala, vyplývá z nových dat Eurostatu Po roce 2022 se v Česku historicky... více
ČR tak přispívá nadále na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
