V Česku Trump může připravit o práci 55 tisíc lidí
9. listopadu 2024
Jeho vítězství ve volbách ale pomáhá ukrajinským cenným papírům, protože investoři nyní nově sází na rychlý konec tamní války Vzhledem... více
Počet pracovních neschopností v Česku výrazně vzrostl, zaměstnanci však celkově nepromarodí více času než před pandemií. V roce 2025 bylo nahlášeno téměř 2,5 milionu případů, o 31 procent více než v roce 2019. Počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl z 81,2 milionu na 78 milionů. Denně chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, o téměř devět tisíc méně než před pandemií.
Zdánlivý rozpor vysvětluje zkracování jednotlivých neschopenek. Jejich průměrná délka se od roku 2019 snížila ze 42,4 na 31,2 dne. Přibylo tedy především kratších případů. Podíl pojištěnců, kteří jsou v průměru každý den v pracovní neschopnosti, se drží kolem 4,5 procenta a od předpandemické úrovně se výrazně neliší.
Nejvyšší počet nových případů v přepočtu na sto pojištěnců vykazuje zpracovatelský průmysl. Loni na ně připadalo 69 neschopenek, ve výrobě motorových vozidel dokonce 81,6. V informačních a komunikačních činnostech to bylo pouze 31,3 případu. Část rozdílu může souviset s povahou práce. Výroba vyžaduje fyzickou přítomnost zaměstnance, zatímco některé kancelářské profese umožňují práci na dálku i při lehčích zdravotních obtížích. Samotná statistika však příčiny odvětvových rozdílů neurčuje.
Pro budoucí vývoj bude důležitá také věková struktura pracovní síly. Lidé ve věku padesáti a více let představovali přibližně třetinu případů, ale připadala na ně téměř polovina prostonaných dnů. Jedna jejich pracovní neschopnost trvala v průměru 44,8 dne. Pokud bude podíl starších pracovníků růst, může se zvyšovat počet zameškaných dnů, aniž by muselo přibývat neschopenek na jednoho zaměstnance.
Na nemocenském bylo loni vyplaceno 35,8 miliardy korun, meziročně o pět procent více. Vyšší výdaje samy o sobě nedokládají odpovídající růst nemocnosti, protože výše dávek se odvíjí také od příjmů zaměstnanců, a tedy od růstu mezd. Celkové náklady jsou navíc vyšší, protože část zátěže nesou zaměstnavatelé prostřednictvím náhrady mzdy a výpadků provozu.
Jeho vítězství ve volbách ale pomáhá ukrajinským cenným papírům, protože investoři nyní nově sází na rychlý konec tamní války Vzhledem... více
Týden dovolené mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších šestnácti... více
Přechod na elektromobilitu, který nyní probíhá v EU, zvláště ohrožuje ekonomiky střední a východní Evropy, včetně Česka. Kromě něj také třeba... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.