Káva celosvětově citelně zdražuje. Navíc se zvyšuje cenový rozdíl mezi kávou typu arabica, kterou upřednostňují kavárenské řetězce typu Starbucks, před levnější variantou robusta. Tento rozdíl se nyní nachází na více než šestiletém maximu (viz graf níže).
Za zdražováním kávy, zejména pak její kvalitnější varianty, stojí se více příčin. Tou hlavní je postpandemické otevírání a zotavování ekonomik v Severní Americe a Evropě. Lidé v těchto částech světa se vrací i do kaváren a jsou ochotni na kávě nijak nešetřit, neboť mají pocit, že si v posledním roce celkově moc nedopřávali. Jinými slovy, globální poptávka po kávě citelně narůstá.
Přitom s druhou stranou každé ekonomické „rovnice“, nabídkou, to není slavné. Brazílii, která je největším světovým producentem kávy, sužují rozsáhlá sucha, což se neblaze podepisuje na sklizni kávy i jejích vyhlídkách. Zároveň se brazilským producentům nechce tolik jako dříve kávu prodávat za hranice, neboť americký dolar, v němž se mezinárodně obchoduje, vůči brazilské měně letos citelně oslabuje. Takže pro brazilské producenty není tak výhodné jako dříve prodat kávu za hranice, notabene když ji kvůli letošní mizerné sklizni mají sami doma nedostatek.
Aby toho nebylo málo, přeprava kávy z Asie se extrémně prodražuje. Po pandemii se totiž světová ekonomika snaží překotně dohnat loňský ztracený rok, zejména jeho první pololetí, kdy se kvůli pandemii z podstatné části „zastavila“. Překotné dohánění vede k nárůstu poptávky po přepravě všeho možného, čehož důsledkem částečně bylo třeba i březnové ucpání průplavu Suez zaklíněným kontejnerovým plavidlem. Asijské země Vietnam a Indonésie přitom představují druhého a čtvrtého největšího světového producenta kávy. Navíc, ani vývozcům z těchto zemí pochopitelně příliš nesvědčí slábnutí dolaru.
Cena kávy arabica na burze je nyní v dolarech nejvýše od začátku roku 2017. Nenechme se však plést, v korunách je kvůli zmíněnému oslabení dolaru, i vůči české měně, nejvýše jen od loňského března, kdy ovšem koruna kvůli pandemii prudce oslabila. Jinými slovy, nárůst ceny kávy v korunách není tak dramatický jak nárůst její ceny v dolarech.
Proto v tuzemských kavárnách čekejme zdražení maximálně v rozsahu deset až dvacet procent oproti předpandemickému stavu. Kavárníci to prostě nyní v době otevírání ekonomiky „zkusí“. A uvidí, zda zákazníci budou ochotni vyšší cenu tolerovat. Týkat se to ale nebude například centra Prahy nebo lázeňských měst, kde bude turistický ruch stále i letos o prázdninách výrazně slabší než před pandemií, kvůli pokračujícímu nedostatku zahraničních turistů. Takže provozovatelé kaváren v těchto místech si tolik nahoru s cenou jít netroufnou.
Čeští zákazníci obecně zřejmě nejdříve budou ochotni vyšší cenu tolerovat, protože za rok pandemie hromadili úspory více než čtyřikrát rychleji než běžně před pandemií. Jsou natěšení. A také s provozovateli kaváren a dalších pohostinských podniků soucítí, neboř vnímají, že během pandemických uzavírek měli těžký život. Tato nálada však může české zákazníky za několik měsíců opustit, zejména když nyní hrozí výraznější celková inflace, která jim bude znatelně ukusovat z úspor i z mzdy. Pokud by jejich poptávka oslabila, budou muset kavárníci s cenou dolů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.