Ekonomové už několikátým rokem dostávají co proto. Prý nepředpověděli finanční ani dluhovou krizi, tedy současné chudnutí vyspělého světa. Vypadá to, že si na ně celý svět „zasedl“. Jak jinak si totiž vysvětlit třeba to, že obdobně nejsou káráni politologové? Ti přece též nepředpověděli letošní „arabské jaro“. Jak jinak si vysvětlit to, že nejlepší marketingoví experti neumějí předpovědět, zda takový či makový produkt na trhu nakonec uspěje? Vždyť ani pořádně nevědí, proč jsou produkty firmy Apple tak úspěšné.
Jak píše Duncan Watts ve své knize Everything is Obvious, takový přehrávač iPod splňoval v době svého uvedení na trh mnohé předpoklady stát se propadákem. A kdyby si firma Apple vzala lekci z dřívějšího neúspěchu videokazet formátu Betamax firmy Sony, nikdy by jej ani neuvedla. Podle Wattse byl iPod poměrně velký a drahý. Podobně jako kazety Betamax. IPody též stavěly na koncepci, již Apple odmítal licencovat. Stejně jako když společnost Sony odmítala licencovat betamaxy. IPod byl ignorován klíčovými dodavateli obsahu. Podobně jako betamaxy. A tak dále. Zatímco ovšem iPody se staly globálním hitem, po betamaxech dnes ani pes neštěkne (pravda, po kazetách VHS, které betamaxy nakonec „převálcovaly“, už také ne; ty si ale své globální roky slávy užily v osmdesátých a devadesátých letech).
Zdá se tedy, že o úspěchu daného produktu zásadně rozhoduje nepředpověditelný „šum“. V něm jsou směstnány nálady, pocity, dojmy, preference, rysy chování, momentální módní tendence milionů lidí. Podobný „šum“ je podstatný i pro rozvoj revolučních vln, které zasáhly arabský svět. To obecně veřejnost a média jaksi „berou“; nepozastavují se nad tím.
Proč se tedy tak strefují do ekonomů? Onen „šum“ přece rozhoduje i o hospodářských vzestupech, pádech i krizích.
Možná si však za to ekonomové mohou tak trochu sami. Dlouhá léta se sami sebe i laiky snažili přesvědčit, že ekonomie má blíže k exaktním vědám typu fyziky či astronomie. V nich je předpovídání dost dobře možné, jelikož onen „šum“ – lidský faktor – absentuje. Je možné, že ekonomové nyní pod tíhou kritiky zpytují svědomí a postupně se smíří s přimknutím k vědám humanitního rázu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
