Zákonný limit nebyl podle ministryně financí Schillerové splněn poprvé po 16 letech
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Klíčovým důvodem nesplnění zákonného limitu je nadhodnocení předpokládaného příjmu z prodeje emisních povolenek. Další manka vznikla v důsledku nenaplněného rozpočtování výdaje na regionální školství, výdajů na sociální výdaje či na podporu obnovitelných zdrojů.
Poslední zveřejněné plnění státního rozpočtu, ke konci listopadu 2025, vykázalo schodek 232,4 miliardy korun. Situace tedy byla napjatá už tehdy, spíše však, co se splnění limitu 241 miliard týče. Ke dni 19. prosince 2025 se schodek podle Schillerové vyšplhal už na 275 miliard korun, tedy o 34 miliard nad nejvyšší možnou schválenou úroveň schodku.
V letošním roce se deficit státního rozpočtu může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Schillerová již před Vánocemi totiž uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro rok 2026 udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu.
Hrubý domácí produkt by měl letos dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, loňské listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu loňského reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku letošního o 2,2 procenta.
Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro rok 2026 se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se letos měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun.
Schodek veřejných financí čítající 1,9 procenta předpokládaného HDP letošního roku odpovídá v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 170 miliard korun. V ní je však zahrnut nejen přepokládaný schodek státního rozpočtu letošního roku, zmíněných 286 miliard korun, ale také očekávaný přebytek hospodaření krajů a obcí, který by měl letos dle listopadového fiskálního výhledu ministerstva financí činit 0,7 procenta HDP, tedy necelých 63 miliard korun. Je v ní dále zahrnut například i očekávaný schodek hospodaření fondů sociálního zabezpečení, jenž by měl činit 0,2 procenta HDP, tedy přibližně 18 miliard korun. Navíc, státní rozpočet a státní fondy se rozpočtují v hotovostním vyjádření, takže je třeba přepočtu výsledku jejich hospodaření do akruální metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010.
Tříprocentní deficit veřejných financí by za jinak stejných okolností letos odpovídal v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 268 miliard korun. Byl by tak po zahrnutí výsledků hospodaření nejen státního rozpočtu a státních fondů, ale *i hospodaření krajů, obcí či fondů sociálního zabezpečení a uvedeného přepočtu z hotovostní metodiky o 98 miliard korun vyšší než schodek, s nímž počítala ještě Fialova vláda, tedy uvedených 170 miliard korun. Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun.
Růst české ekonomiky by ale podle mediánového konsensu analytiků tuzemských i mezinárodních institucí, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, měl za rok 2025 činit 2,5 procenta a v letošním roce pak 2,3 procenta. V obou letech by tedy měl být o jednu desetinu procentního bodu vyšší, než s čím počítá zmíněná nejnovější prognóza ministerstva financí.
Pokud by se naplnila prognóza dle konsensu Bloombergu, bude nominální hrubý domácí produkt ČR v letošním roce za jinak stejných okolností činit 8959 miliard korun. Deficit státního rozpočtu by pak mohl dosahovat až zhruba 385 miliard korun, aby za jinak stejných okolností stále nebyla prolomena hranice tří procent HDP schodku veřejných financí. Schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun.
Pokud bude v příštím roce schodek rozpočtu kolem uváděných 230 miliard, Babišovu vládu „trumfne“ i po očištění o inflaci. Již dnes se... více
Plyne z dnešních slov ministryně financí Schillerové Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla... více
Deficit státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Plyne to ze slov ministryně financí Aleny... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
