#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Emisní povolenky pro domácnosti – ETS2 – na burze v Lipsku prudce zdražují, už stojí přes 70 eur za kus

11. února 2026

Od roku 2028 má tato nová zelená daň Čechům citelně zdražit pohonné hmoty nebo vytápění, navíc zvednout celkovou inflaci

Ceny emisních povolenek pro domácnosti – EU ETS2 – začaly v tomto týdnu výrazně narůstat. Termínový kontrakt na ně s termínem vypořádání v roce 2028 se na burze v Lipsku včera přehoupl přes 70 eur za kus (viz graf agentury Bloomberg níže). Jedná se o nejvyšší uzavírací cenu od koce loňského října, kdy cena povolenek začala klesat kvůli údajnému zastropování. V tomto týdnu tak povolenka zdražila o zhruba 45 procent.

Český premiér Andrej Babiš chce při dnešním setkání s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem hledat podporu pro jejich zastropování na cenové úrovni 30 eur za kus.

Předešlá, Fialova vláda v době zmíněného říjnového citelného poklesu cen povolenek EU ETS2 uváděla, že v Bruselu prosadila zastropování jejich ceny na úrovni 45 eur. Nyní je ale cena opět nad 70 eury. Fialova vláda totiž věc nesprávně interpretovala. Nikdy nešlo o skutečný cenový strop, tedy o pevně stanovenou maximální možnou cenu, ale jen o příslib uvolnit více povolenek, pokud cena dosáhne 45 eur.

Investoři a spekulanti s povolenkami ale nyní sází na to, že daný příslib nebude stačit na to, aby držel cenu povolenek pod pokličkou. To by ovšem znamenalo poměrně výrazné zdražení pohonných hmot v Česku a také vytápění plynem či uhlím, a to počínaje rokem 2028. Povolenky by také zvedly celkovou inflaci.

Nové povolenky jsou vlastně zelenou, „výchovnou“ daní, uvalenou na české domácnosti i firmy, jejíž sazba se odvíjí od obchodování a spekulací na burze. Daň má dostatečným cenovým tlakem, tj. tlakem na peněženky domácností a rozpočty firem, převychovat obyvatelstvo tak, aby co možná nejméně využívalo energií z fosilních zdrojů. Energie z fosilních zdrojů jsou totiž sice mnohdy levnější než ze zdrojů čistších, zato však podle řady expertů vykazují značné negativní externality, tedy jakési dlouhodobé celospolečenské náklady, projevující se například zhoršováním stavu životního prostředí a klimatickou změnou.

Pokud si však podobně jako EU nebudou fosilní energie zdražovat také jiné části světa, například právě povolenky, smysl unijních povolenek EU coby prostředku boje s globální klimatickou změnou se vytrácí, neboť podíl EU na celosvětových emisích oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do roku 2030 klesne k úrovni pěti procent i bez zavedení povolenek ETS2. To je příliš nízký podíl na to, aby EU sama mohla klimatickou změnu byť jen zbrzdit. Navíc si zdražováním energií EU podvazuje konkurenceschopnost své ekonomiky, zejména průmyslu, ve světovém měřítku. Cena povolenek EU je suverénně nejvyšší na světě, vyšší i než v zemích mnohem větších emitentů škodlivin, přičemž mnohé části světa ani žádné povolenky neuplatňují.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře