Emisní povolenky byly pro Brusel posvátná kráva. Levnější by přinesly Česku vzpruhu

„Strategie je zevrubná. Jedna rovina je ale teorie a druhá prosazení do praxe. S ohledem na vnitropolitický i mezinárodní vývoj může dojít k mnoha zádrhelům. Je ale dobře, že vláda dokáže své záměry, byť někdy vzletné, tlumočit,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonom Lukáš Kovanda.

Obrat v systému povolenek

Hlavním úkolem české vlády je podle premiéra Andreje Babiše zvrátit v Evropské unii systém emisních povolenek ETS, které ohrožují konkurenceschopnost českých i evropských firem. Česko se snaží dostat cenu povolenek na úroveň kolem 30 eur.

Podle Kovandy šlo ještě před půlrokem o nerealistický cíl. „Emisní povolenky byly pro Brusel posvátná kráva, páteřní záležitost celého Green Dealu. V posledních týdnech jsme ale svědky obratu, kdy největší evropské ekonomiky jako Francie, Německo a Itálie jsou už mnohem rezervovanější. Pokud se k nim přidají menší ekonomiky jako Česká republika, je pravděpodobné, že se systém zmírní. Anebo dokonce pozastaví.“

Stropová úroveň 30 eur za povolenku se podle Kovandy nezdá být nedosažitelná. Navíc českému průmyslu a hospodářství by to pomohlo. 

„Jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí a táhneme si s sebou zátěž z dob minulých v podobě vysoké energetické náročnosti našeho průmyslu. Bolelo nás odpojování od ruských energetických surovin. Povolenky ale představují další zátěž. Pokud by byly výrazně levnější nebo by nebyly vůbec, byla by to vzpruha pro tuzemský průmysl, kde nyní roste nezaměstnanost.“

Investice do bydlení

Dalšími významnými body v hospodářské strategii je dostavba dvou jaderných bloků elektrárny Temelín či růst nových plynových zdrojů do roku 2031. Vládní dokument dále počítá s investicemi do bytů a dopravní infrastruktury. Do roku 2030 se má ročně stavět v Česku 50 tisíc bytů, z toho 10 tisíc postaví stát.

„Zdá se, že nová vláda má mnohem jasnější představu, co chce v energetické oblasti dělat, než vláda minulá. U té předešlé jsme například nevěděli, zda bude zestátňovat ČEZ, nebo ne. Tato se k tomu hlásí. Zatím to jsou ale jen věci hozené na papír,“ upozorňuje Kovanda.

Dluhový armagedon se nekoná

Deficit do 3 % HDP je ale podle něj dosažitelný. Vláda však bude muset vedle řady slibů představit i konkrétní úsporná opatření. V nich je zatím zdrženlivější. „Překročení tříprocentní hranice by už bylo rizikové. Většina sousedních zemí ale letos tuto hranici překoná.“

Německo směřuje ke 4 %, Slovensko ke 4,4 %, a Polsko dokonce k 6,5 % HDP. „Kontext české debaty se stáčí jako fetiš k číslu 310 miliard, aniž by brala v potaz velikost naší ekonomiky.“

„Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu by se letošní schodek měl pohybovat kolem 2,3 % HDP, což je zhruba poloviční úroveň oproti průměru ostatních zemí. Mluvit tedy o dluhovém armagedonu je hodně přepjaté a spíše politicky motivované,“ uzavírá ekonom.

Zdroj: Český rozhlas

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin