Český dluh zdražuje nejvíce v EU. Kdo za to může?

Podle statistiky Eurostatu, na niž včera odkázaly Seznam Zprávy (viz https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-cash-only-cesky-dluh-zdrazuje-nejvic-v-eu-cim-to-asi-bude-311665), český veřejný dluh zdražuje meziročně nejvíce ze zemí EU. A to hned o 0,73 procentního bodu. O tolik za uplynulých dvanáct měsíců narostl výnos dluhopisů vlády ČR s desetiletou splatností.

Statistika budí pozornost. Například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dnes na síti X poznamenal, že poměrně výrazný nárůst výnosu znamená, že „investoři na finančních trzích nevěří vládní strategii „většími dluhy k větší prosperitě“ a vyžadují své rizikové přirážky.“ (viz https://x.com/kalousekm/status/2081628524285161748)

To ale není pravda. Resp. může to tak časem být, ale nemusí. Přesvědčivé důkazy v tuto chvíli nemáme.

Podívejme se na čísla.

Současná vláda byla jmenována 15. 12. 2025. Posledním obchodním dnem, kdy vládl ještě Fialův kabinet, byl tedy pátek 12. 12. 2025. Výnos českého desetiletého dluhopisu v ten den obchodování uzavíral jen o 0,15 procentního bodu níže, než kde je nyní. Neboli, výnos (úrok) na českém desetiletém dluhu narostl za dobu působení současné Babišovy vlády o 0,15 procentního bodu (neboli o 15 bazických bodů). Viz statistika agentury Bloomberg níže.

To je méně, než jak narostl v jakékoli ze sledovaných zemí eurozóny. Slabší nárůst (pokud vůbec nějaký) úroku na svém dluhu za stejnou dobu zaznamenaly ze sledovaných evropských zemí jen Maďarsko, Rumunsko a Švédsko.

Není vyloučeno, že trh ještě Babišovu vládu vytrestá a na Kalouskova slova dojde. Zatím ale pro ně nemáme empirické důkazy.

Pokud exiministr Kalousek odkazuje na tabulku webu Seznam Zprávy, tedy na data Eurostatu, z nichž plyne, že úrok na českém dluhu narůstá nejrychleji v EU, jde o meziroční srovnání, přičemž valná většina tohoto nejrychlejšího prodražení dluhu v EU nastala ještě za působení předchozí, Fialovy vlády. Nelze tedy vyvozovat, že nejvýraznější nárůst úroky odráží nevíru investorů ve strategii současné vlády.

Z hlediska finančních profesionálů je údajem s ještě vyšší vypovídací hodnotou, než jakou má výnos dluhopisu, takzvaný výnosový diferenciál. To je rozdíl ve výnosu dluhopisu země A, a dluhopisu země B, zpravidla nějaké s dlouhodobě vzornou a vzorovou správou veřejných financí (jako je Německo).

Pokud by se český veřejný dluh prodražoval vůči dluhu německému, pokud by tedy diferenciál narůstal, jde o varovné znamení. Jenže za působení této vlády se nic takového zatím neděje. V předvečer jejího jmenování, 12. 12. 2025, činil diferenciál mezi výnosem českých desetiletých dluhopisů a těch německých 1,88 procentního bodu, dnes dosahuje 1,76 procentního bodu (viz graf Bloombergu níže). Je tedy nižší.

Jinými slovy, za působení současné české vlády zatím její dluh vůči německému (mírně) zlevňuje.

Je možné, že se i to změní, že trhy Babišovu vládu ještě vytrestají skrze diferenciál oproti Německu, ale v tuto chvíli prostě mezinárodní dluhopisové trhy současnou českou vládu nijak měřitelně nepenalizují, a to ani z hlediska vývoje samotného výnosu, ani diferenciálu.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin