Česku prý narůstají úroky na dluhu jedním z nejrychlejších temp v EU

Není to pravda, rostou naopak jedním z nejpomalejších temp, ukazují data agentury Bloomberg

V tuzemské debatě o rostoucím zadlužení a deficitech opakovaně zaznívá, že Česku v současnosti rostou úroky na jeho veřejném dluhu jedním z nejrychlejších temp v EU. Není to pravda. Je to právě naopak. Rostou jedním z nejpomalejších temp.

Podívejme se na data agentury Bloomberg za posledních 12 měsíců, tedy v podstatě za období od parlamentních voleb do dneška. Volby proběhly loni začátkem října.

Na všech třech klíčových splatnostech, tedy dvou-, pěti- a desetileté narostl v daném období úrok na českém dluhu o méně, než odpovídá průměru EU. V prvních dvou případech o výrazně méně.

Zaprvé, na dvouletém dluhu Česka narostl za posledních dvanáct měsíců úrok o 0,79 procentního bodu. Tedy o méně než ve všech sledovaných zemích eurozóny, včetně Německa či Nizozemska, a také méně než v Dánsku, což je země momentálně s vůbec nejzdravějšími veřejnými financemi v EU (viz poslední sloupec tabulky 1 Bloombergu níže).

Zadruhé, za období uplynulých dvanácti měsíců též narostl úrok na pětiletém dluhu Česka o 0,71 procentního bodu. Tudíž o méně než –

opět – ve všech sledovaných zemích eurozóny, včetně Německa či Nizozemska (viz poslední sloupec tabulky 2 Bloombergu níže).

A konečně, ve sledovaném období narostl úrok na desetiletém dluhu Česka o 0,91 procentního bodu. To je prakticky přesně na úrovni průměru váženého HDP sledovaných zemí EU, který činí 0,90 bodu. Při relevantnějším vážení podle velikosti veřejného dluhu vychází průměr na 0,95 bodu a při vážení podle objemu vládních dluhových cenných papírů rovněž přibližně na 0,95 bodu. Česko je tedy i na desetileté splatnosti spíše lehce pod evropským dluhově váženým průměrem. Například taková Francie registruje nárůst hned o 1,20 procentního bodu (viz poslední sloupec tabulky 3 Bloombergu níže).

Český desetiletý dluh tak vypadá relativně hůře než český dluh dvouletý či pětiletý. Dlouhodobé výnosy typu těch desetiletých totiž více než krátkodobé odrážejí obavy z budoucí inflace, dlouhodobého vývoje veřejných financí a velkého objemu nově emitovaných dluhopisů. Přesto z dat nelze mluvit o nějakém mimořádném trestání Česka finančními trhy. Rozdíl mezi českým a německým desetiletým výnosem se za poslední rok rozšířil pouze asi o tři bazické body. Prakticky celý vzestup dlouhodobých českých úroků je tedy součástí mnohem širšího globálního růstu dlouhodobých výnosů, který souvisí především s vývojem války v Perském zálivu a její dopady so světových cen energetických surovin.

To, že úroky i na českém desetiletém dluhu narůstají v tomto mezinárodně obtížném prostředí pomaleji, než odpovídá průměru zemí EU, je zprávou příznivou, nikoli negativní.

Tabulka 1) Na dvouletém dluhu Česka narostl za posledních dvanáct měsíců úrok o 0,79 procentního bodu (viz poslední slooupec).

Tabulka 2) Na pětiletém dluhu Česka narostl za posledních dvanáct měsíců úrok o 0,71 procentního bodu (viz poslední slooupec).

Tabulka 3) Na desetiletém dluhu Česka narostl za posledních dvanáct měsíců úrok o 0,91 procentního bodu (viz poslední slooupec).

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin