Český trh práce stojí na prahu zásadních proměn. Nová zpráva OECD varuje, že kombinace stárnutí populace, technologických změn a strukturální transformace ekonomiky vytvoří tlak na zaměstnanost i veřejné finance. Do roku 2060 klesne počet lidí v produktivním věku o téměř čtvrtinu, zatímco počet seniorů prudce vzroste. Index závislosti, který udává počet osob nad 65 let na každých 100 lidí v produktivním věku, se zvýší z dnešních 35,7 na alarmujících 60,9. Jinými slovy, ekonomika bude stále více záviset na těch, kteří se již pracovního procesu aktivně neúčastní.

Přitom nejde jen o to, že lidí ubývá. Problém je také v tom, že ti, kdo by ještě mohli a chtěli pracovat, často nenacházejí příležitost. Zaměstnanost lidí ve věku 45 až 59 let je v Česku rekordně vysoká – 94,2 %. Jakmile ale překročí šedesátku, nastává zlom. Zaměstnanost mužů klesá na 66,5 %, u žen dokonce na 51,1 %. A to nejen kvůli odchodu do důchodu. Bariéry jsou hlubší: předsudky zaměstnavatelů, zdravotní potíže, chybějící flexibilita nebo nízká motivace ke změně.

Data ukazují, že pracovní mobilita starších osob je mimořádně nízká a výrazně klesá s věkem. Zatímco 26letí mění práci zhruba v 10 % případů ročně, u 45letých je to už jen 4,3 % a u šedesátníků dokonce pouze 1,8 %. V průměru OECD jsou přitom tyto hodnoty téměř dvojnásobné. V České republice se tak zastavuje přirozený oběh pracovní síly – a s tím i schopnost ekonomiky pružně reagovat na strukturální změny. Firmy marně hledají lidi, zatímco tisíce zaměstnanců zůstávají v pozicích, které neodpovídají jejich možnostem ani ambicím.

Za touto nízkou mobilitou se skrývá i existenční nejistota. Až 22 % zaměstnanců nemá žádné úspory a dalších 69 % by při výpadku příjmu vydrželo nanejvýš tři měsíce. To způsobuje, že lidé zůstávají v méně kvalitní práci jen proto, aby „přežili“. Strach z pádu do chudoby dusí ochotu riskovat a měnit profesní směr.

Potenciál přitom dřímá právě v lidech starších 55 let. Jenže systém je dnes neumí efektivně aktivovat. Kariérní poradenství je dostupné především studentům a nezaměstnaným. Více než polovina lidí nad 45 let a téměř 40 % nezaměstnaných se bez podpory v pracovním světě zkrátka nevyzná. Zásadní roli by mohlo sehrát další vzdělávání a rekvalifikace. Jenže i tady Česká republika zaostává. V roce 2022 se vzdělávala necelá polovina pracovníků ve věku 45–54 let a pouze 36 % lidí mezi 55–64 lety. Právě oni jsou přitom nejvíce ohroženi automatizací a digitalizací, které v příštích dekádách zásadně promění charakter práce.

OECD proto doporučuje uvolnit trh práce a zároveň posílit podporu pro starší pracovníky: umožnit větší flexibilitu formou zákonného nároku na úpravu pracovní doby, přehodnotit přísná pravidla zaměstnanecké ochrany a zavést skutečně dostupné kariérní poradenství napříč věkovými skupinami.

Nejde o sociální gesto, ale o nutnost pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky v příštích dekádách.