Košík hub nasbíraných v Česku je nejdražší v historii, kilogram vyjde na 212 korun
22. srpna 2024
Je možné, že ani Česku se nevyhne zpoplatnění či přísná regulace sběru hub, jako řadě jiných zemí EU První polovina... více
České Vánoce jsou svátky hojnosti. Přitom téměř polovina domácností si na Vánoce připraví více jídla, než je schopna spotřebovat. Výsledek? Více než čtvrtina Čechů přiznává, že vánoční zbytky končí v koši.
Podle průzkumu společnosti Too Good To Go a agentury STEM/MARK připravuje během svátků příliš velké množství jídla přes 48 procent domácností. A právě to je hlavní příčina plýtvání: v 66 procentech případů lidé vyhazují jídlo jednoduše proto, že ho navařili příliš mnoho. Vánoční stůl se tak mění v učebnicový příklad neefektivního hospodaření.
Nejčastěji se přitom nevyhazují okrajové položky, ale samotné symboly českých Vánoc. Bramborový salát končí v odpadu u 52 procent domácností, pečivo u poloviny a sladkosti u téměř čtyř z deseti.
Rozsah problému dalece přesahuje samotné svátky. Podle Eurostatu se v Česku ročně vyhodí v průměru 98 kilogramů na osobu. Více než polovina tohoto odpadu vzniká přímo v domácnostech. Vánoce tento trend pouze zesilují.
Tomu odpovídají i nákupní data. Podle společnosti Mastercard se hodnota vánočního nákupního košíku v Česku zvyšuje oproti běžnému období o 73 procent, což je nejvyšší nárůst v Evropě. Průměrná domácnost přitom za sváteční jídlo utratí zhruba 2 000 korun.
Plýtvání potravinami má přímý dopad na rozpočty domácností. Podle Českého statistického úřadu tvoří výdaje za potraviny téměř pětinu všech spotřebních výdajů českých domácností, hned po bydlení druhou největší položku rodinného rozpočtu.
Paradox vánočního plýtvání vynikne ještě silněji ve světle rostoucí role potravinových bank. Jejich pomoc dnes v Česku využívají stovky tisíc lidí a počet příjemců dlouhodobě roste. Jen letošní podzimní kolo Sbírky potravin přineslo téměř 1,4 milionu porcí jídla. Na jedné straně tedy rekordní solidarita, na straně druhé rekordní plýtvání.
V tomto kontextu působí vánoční přebytky paradoxně: na jedné straně plné popelnice, na straně druhé rostoucí počet domácností, pro které je jídlo citlivou rozpočtovou položkou.
Je možné, že ani Česku se nevyhne zpoplatnění či přísná regulace sběru hub, jako řadě jiných zemí EU První polovina... více
Nic moc na tom nezmění ani včerejší zasedání americké centrální banky, z hlediska investorů šokující Pohonné hmoty v Česku v uplynulém... více
ČNB má nyní nejvíce zlata v historii jak z hlediska jeho nominální ceny, tak z hlediska jeho kupní síly Hodnota... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.