Trhy po celém světě dostávají koňskou dávku finanční podpory pro boj s koronavirem
Americká centrální banka dnes poprvé od roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrokovou sazbu, a to hned o... více
Ekonomové vycházejí z dat za sféru malých a středních podniků v sedmnácti ekonomicky vyspělých zemích světa (Belgie, ČR, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Spojené království). Vypočítávají, jak se změnila pravděpodobnost jejich bankrotu v době letošní koronavirové krize.
Ze sledovaných zemí pravděpodobnost bankrotu podle studie narůstá v Česku nejméně, a to z 8,2 na 13,6 procenta, tedy o 5,4 procentního bodu. Nejvýrazněji naopak pravděpodobnost bankrotu stoupá ze sledovaných zemí v Itálii, a sice z 9,9 na 22,7 procenta, tedy o 12,8 procentního bodu. Tyto údaje ovšem předpokládají, že vlády sledovaných zemích nepřistoupí k podpůrným opatřením. Hodnotí tedy odolnost sektoru malých a středních podniků v čase koronavirové krize, pokud by byl ponechán svému vlastnímu osudu.
Důvodem odlišného dopadu koronavirové krize na riziko bankrotu v jednotlivých sledovaných zemích je zejména struktura ekonomiky v době úderu krize a také vlastní finanční síla hodnocených firem.
Do výpočtu autoři studie zahrnují dopad nabídkových, poptávkových, odvětvových a celkových šoků, jimiž koronavirová krize poznamenává sektor malých a středních podniků ve sledovaných zemích. Za malé a střední podniky považují ty s méně než 250 zaměstnanci. Například v EU tyto podniky podle studie představují 99,8 zaměstnávajících firem, zodpovídají za 65 procent zaměstnanosti v soukromé sféře a za 54 procent ekonomického výkonu soukromé sféry.
Americká centrální banka dnes poprvé od roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrokovou sazbu, a to hned o... více
Odbory se svým požadavkem na další znatelné navýšení minimální mzdy „zapomněly v čase“. Jako by snad chtěly uspíšit příchod ekonomické... více
Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni patří k těm letištím EU, která vůbec nejvíce zasáhl propad objemu letecké dopravy v důsledku opatření pro boj... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.