Červnová data z průmyslu a zahraničního obchodu potvrzují, že česká ekonomika vstoupila do léta v poměrně solidní kondici. Jde o další signál, že se výrobní část hospodářství po dlouhém období stagnace postupně nadechuje, třebaže její výkon zůstává nerovnoměrný a citlivý na vývoj zahraniční poptávky. Průmyslová výroba se meziročně zvýšila o čtyři procenta a meziměsíčně o 1,2 procenta. Růst navíc zasáhl většinu sledovaných odvětví, byť jeho výši částečně podpořila nízká srovnávací základna ve výrobě elektřiny. Dařilo se zejména výrobě kolejových vozidel, letadel a jejich součástí, kovových konstrukcí a elektroniky. Naopak farmaceutický a dřevozpracující průmysl zůstaly brzdou.
Ještě povzbudivější je vývoj zakázek. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 13,1 procenta, přičemž zahraniční zakázky přidaly 19,5 procenta, zatímco tuzemské pouze 2,2 procenta. Zahraniční poptávka tak zůstává hlavním zdrojem oživení českého průmyslu. Část mimořádně silného výsledku ovšem souvisí s uzavřením významných dlouhodobých kontraktů ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Červnové tempo zakázek proto nelze jednoduše přenášet do dalších měsíců. Důležitější bude, zda se solidní výkon přetrvá i automobilovém průmyslu a tradičních subdodavatelských oborech.
Zahraniční obchod skončil v červnu přebytkem 15,5 miliardy korun. Přebytek však byl meziročně o 11,5 miliardy nižší, protože dovoz rostl rychleji než vývoz. Export se zvýšil o 11,2 procenta na 464,7 miliardy korun, zatímco import vzrostl o 14,9 procenta na 449,2 miliardy. Meziměsíčně po sezonním očištění vývoz přidal 0,5 procenta, ale dovoz 1,9 procenta. Zahraniční obchod tedy zůstal robustní, avšak jeho příspěvek k růstu ekonomiky zeslábl.
Vyšší dovoz lze zčásti spojovat s dražšími energiemi a patrně také s předzásobením firem, které se obávaly dopadů blízkovýchodního konfliktu na dostupnost a cenu surovin či přepravy. Prohloubil se zejména schodek obchodu s ropou a zemním plynem. Výsledek bilance ještě výrazněji zatížil obchod s počítači, elektronikou a optickými přístroji. Naopak ji podržel vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, elektřinou a stroji.
Silná dynamika vývozu i zahraničních průmyslových zakázek ukazuje, že české firmy si na zahraničních trzích nadále vedou relativně dobře. Přebytek obchodu se státy Evropské unie se dokonce meziročně zvýšil o 13 miliard korun. Současně se však o 23,7 miliardy prohloubil deficit se zeměmi mimo Unii, což odráží zejména dovoz energií, surovin a technologického zboží.
Za celé první pololetí dosáhl přebytek obchodní bilance 107,8 miliardy korun, meziročně však klesl o 24,8 miliardy. Vývoz od ledna stoupl o 5,2 procenta a dovoz o 6,6 procenta. Český průmysl tedy zřetelně roste, ale zatím nejde o bezrizikovou konjunkturu. Počet zaměstnanců v průmyslu se v červnu meziročně snížil o 1,1 procenta, firmy zůstávají opatrné a rychlejší růst dovozů ukrajuje z přebytku zahraničního obchodu. Červnová čísla jsou přesto celkově příznivá: výroba roste, zakázky sílí a export si udržuje vysokou dynamiku.
Růst dovozu odráží ovšem i rostoucí spotřební apetýt Čechů Květnová čísla zahraničního obchodu ukazují, že česká ekonomika se stále drží... více
Navzdory celozávodním dovoleným i americkým clům Průmyslová výroba i zahraniční obchod v Česku letos v červenci mírně předčily expertní očekávání. Produkce průmyslu... více
Stav průmyslu se zhoršuje již více než 2,5 roku a světlo na konci tunelu zatím vidět není Průmyslová výroba v Česku... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
