Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvyšuje úrokové sazby.

Nezviklalo ji ani Trumpovo křehké příměří, ani Babišova výzva k nezvyšování sazeb

Česká národní banka dnešním zvýšením úrokových sazeb dala najevo, že nechce připustit návrat inflačního problému ani za cenu toho, že její krok bude působit tvrdě ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle. Zvýšení základní sazby z 3,50 na 3,75 procenta nepředstavuje dramatický obrat měnové politiky. Je to ale důležitý signál: ČNB se nechce řídit jen aktuální cenou ropy ani politickými výzvami, ale především domácími inflačními tlaky.

Rozhodnutí je možné číst jako preventivní krok. Příměří mezi Spojenými státy a Íránem sice snížilo bezprostřední riziko drahé ropy a pohonných hmot, avšak dohoda je zatím křehká. Trh s ropou zůstává citlivý na jakýkoli vývoj v Hormuzském průlivu a geopolitická přirážka se může rychle vrátit. ČNB tím říká, že nechce stavět měnovou politiku na jedné diplomatické zprávě, byť pro Česko příznivé.

Ještě důležitější je včerejší zasedání Fedu. Americká centrální banka sice sazby ponechala beze změny, ale její nový výhled vyzněl zřetelně více jestřábím způsobem. To zužuje prostor malým otevřeným ekonomikám, jako je Česko, aby působily jako přílišné holubice. Jestřábí Fed může podporovat dolar, dolarové výnosy a tím i cenu dovážených komodit. Pro ČNB je proto zvýšení sazeb také pojistkou proti oslabení koruny a proti návratu dovozní inflace.

Domácí část příběhu je však podstatnější. ČNB se dívá hlavně na služby, mzdy, trh práce, ceny nemovitostí a jádrovou inflaci. Právě zde zůstává riziko, že i při nízké celkové inflaci není cenová stabilita plně zajištěna. Levnější benzin může dočasně vylepšit inflační obrázek, ale neřeší drahé služby, mzdové tlaky ani strukturální napětí na trhu bydlení.

Zvýšení sazeb má i reputační rozměr. Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech tlačil na nižší sazby. ČNB dnešním krokem ukazuje, že se politickým tlakem neřídí. To je důležité zejména proto, že důvěra v nezávislost centrální banky je sama o sobě nástrojem proti inflaci. Pokud veřejnost věří, že ČNB nebude podléhat vládě, jsou inflační očekávání lépe ukotvena.

Pro domácnosti nebude zvýšení o čtvrt procentního bodu okamžitým šokem. Hypotéky se řídí hlavně delšími tržními sazbami, které už část takového kroku předem zohledňovaly. Dopad bude proto spíše signální než mechanický. Pro firmy je to zpráva, že levnější financování nepřijde tak rychle, jak doufaly. Pro korunu jde naopak o podporu.

Dnešní zvýšení tedy nelze vykládat jako začátek agresivního cyklu zvyšování sazeb. Spíše jde o jednorázové utažení, kterým si ČNB kupuje čas a kredibilitu. Říká trhu, vládě i domácnostem, že i po odeznění energetického šoku zůstává připravena bránit dvouprocentní inflační cíl. Příměří na Blízkém východě jí dalo důvod vyčkat, Fed a domácí inflace jí však daly silnější důvod přitvrdit.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin