Dnes zasedá bankovní rada České národní banky k měnověpolitickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Nová viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se minulé úterý nechala slyšet, že pro ni budou „velmi důležitá“ data k výkonu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Ta byla zveřejněna později v týdnu. Byla zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně převyšovala. Podle Zamrazilové by ale další utažení měnové politiky opodstatňovala lepší než očekávaná čísla, zejména pokud by je táhla poptávka domácností. Jenže poptávka domácností podle všeho dále ochabla. Vysoká inflace totiž dále nahlodala kupní sílu domácností. Nezdá se tudíž, že by se Zamrazilová měla výrazněji něž dosud přiklánět k variantě zvýšení úrokových sazeb na dnešním zasedání.
Podobně zdrženlivý bude další staronový radní, Jan Frait. Ten začátkem minulého týdne uvedl, že ČNB musí k případnému dalšímu utažení měnové politiky přistupovat uvážlivě. To proto, že jak česká, tak zahraniční ekonomiky už procházejí fází zpomalení. Česká ekonomika dokonce podle všeho zabředne ve třetím a čtvrtém čtvrtletí do recese. Základní úrokové sazby jsou přitom už nyní podle Fraita dostatečně vysoké na to, aby tlumily úvěrovou činnost, spotřebu i investice.
Radní Oldřich Dědek se v polovině července vyjádřil v tom smyslu, že ČNB by měla upustit od dalších zvýšení základní úrokové sazby. Místo toho by měla potlačovat inflaci probíhajícím intervencemi proti oslabování koruny. Další růst úroků podle něj hrozí spustit, nebo dokonce prohloubit recesi.
Nový guvernér Aleš Michl se již při svém jmenování na Hradě v první polovině května vyjádřil tak, že bude alespoň po nějaký čas usilovat o stabilitu úrokových sazeb.
U další nové radní, Kariny Kubelkové, lze očekávat také spíše vlažnější přístup k dalšímu zvedání úroků. Působila totiž až do června coby hlavní analytička Hospodářské komory ČR. Ta zvyšování sazeb v podání ČNB kritizovala jako až příliš agresivní. Kubelková zřejmě bude vnímavější k potřebám malých a středních podniků, jež Hospodářská komora sdružuje a které si další zdražování úvěrů nepřejí.
Pro zvýšení sazeb se tak dnes jednoznačně vyjádří zřejmě pouze dva ze sedmičlenné bankovní rady, a sice viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub. Ti pro zvyšování sazeb zvedali soustavně ruku už coby členové staré, „Rusnokovy“ bankovní rady. Tentokrát ale už zřejmě budou v menšině.
Česká národní banka, i když si dá se zvyšováním úrokových sazeb dnes přestávku, zřejmě základní úrok zvýší na podzim. Dotlačí ji k tomu stále vysoká, dokonce ještě zrychlující inflace. Letos tak základní sazba stoupne minimálně na 7,5 procenta, ze stávající úrovně rovných sedmi procent. V případě výraznějšího či úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU nelze vyloučit, že by ČNB musela ještě letos zvýšit základní úrokovou sazbu až na úroveň rovných osmi procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.