Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí pokračovala v poměrně solidním růstu, její předběžný výsledek však představuje mírné zklamání. Hrubý domácí produkt se proti prvnímu čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta.
Mezičtvrtletní i meziroční údaj však zaostaly za očekáváním analytiků. Medián odhadů meziročního výsledku dvaceti analytiků oslovených agenturou Bloomberg činil 2,2 procenta a jejich průměrný odhad 2,22 procenta. Prognózy se pohybovaly v rozpětí od dvou do 2,4 procenta. Skutečný výsledek se tak ocitl přímo na spodní hraně odhadovaného pásma a za mediánem zaostal o 0,2 procentního bodu.
Část velkých zahraničních bank byla ještě optimističtější. Goldman Sachs, HSBC, JPMorgan, Ipopema Securities či tuzemská J&T Banka počítaly podle průzkumu Bloombergu s růstem o 2,4 procenta. Deutsche Bank očekávala 2,1 procenta, zatímco Komerční banka a Morgan Stanley odhadovaly růst shodně na 2,2 procenta. Výsledek tedy není zásadním negativním překvapením, avšak podstatná část analytiků předpokládala rychlejší růst. Rovněž mezičtvrtletně měl podle nich nastat výraznější růst, ve střední hodnotě jej předpokládali na úrovni 0,6 procenta.
Ekonomiku ve druhém kvartále podpořila spotřeba i saldo zahraničního obchodu. Domácnosti díky růstu reálných mezd, nízké inflaci a stále příznivé situaci na trhu práce opět více utrácejí, byť jejich míra úspor stále patří k nejvyšším v EU – existuje tedy potenciál ke zrychlení ekonomického růstu ČR, pokud by byly domácnosti ještě ochotnější využít své úspory k financování spotřeby v ještě vyšší míře, prostor pro to mají nebývale značný. Zároveň se ve druhém kvartále zlepšil příspěvek zahraničního obchodu, který na začátku roku ekonomický růst naopak tlumil. Oživení se tedy již neopírá výhradně o domácí poptávku.
Varováním je naopak negativní příspěvek tvorby hrubého kapitálu. Podniky zůstávají při investování obezřetné, ať už kvůli geopolitické nejistotě, drahým energiím, slabšímu výhledu klíčových evropských odbytišť nebo stále poměrně vysokým úrokovým nákladům. Bez trvalejšího oživení investic bude obtížné zvýšit produktivitu a dlouhodobý růstový potenciál české ekonomiky.
Příznivě působí také skutečnost, že k mezičtvrtletnímu růstu přidané hodnoty přispěl především průmysl a dařilo se většině odvětví služeb. Zaměstnanost se zvýšila o 0,2 procenta proti předchozímu čtvrtletí a meziročně o 0,9 procenta. Česká ekonomika tedy roste, aniž by současně oslaboval trh práce.
Celkově jde o výsledek, který je v porovnání s očekáváním analytiků lehce slabší, ale i tak zůstává poměrně povzbudivý – dokládá, že česká ekonomika stále vykazuje odolnost tváří v tvář nepříznivému mezinárodnímu prostředí, které charakterizuje geopolitické napětí, související nejistota či inflační tlaky pramenící z válečných konfliktů, a to jako z válek skutečných, tak celních a obchodních. Česká ekonomika by za celý letošní rok měla růst zhruba dvouprocentním tempem. K výraznějšímu zrychlení však bude potřebovat nejen pokračující spotřebu domácností, ale především obnovení podnikových investic a stabilnější oživení německé a celé evropské ekonomiky.
Lidé se osmělují k nákupům, chabý průmysl „zachraňuje“ vyskladňování Český statistický úřad dnes v rámci zpřesnění předběžně zveřejněných údajů zlepšil svůj odhad... více
Ve státním rozpočtu na rok 2025 tak mohou chybět desítky miliard už jen kvůli slabšímu růstu. Češi si stále „připadají chudí“,... více
Vzhůru ji táhl nahoru sektor služeb, zatímco dolů stahoval průmysl a stavebnictví Český statistický úřad dnes zpřesnil údaje o výkonu... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
