Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
Češi přitom vědí, že by si na důchod měli odkládat. Problém je, že často začínají pozdě a ukládají málo. Téměř polovina lidí očekává, že jim penze nahradí 50 až 70 procent dosavadního příjmu. Reálně ale musí počítat s citelnějším propadem a rozdíl dorovnat z vlastních úspor.
Jako orientační rezerva se často uvádí částka v řádu jednoho až dvou milionů korun. U lidí, kterým se důchod už blíží, je však rozdíl mezi očekáváním a možnostmi značný. Více než polovina Čechů ve věku 50 až 65 let předpokládá, že bude potřebovat přes milion korun, šest z deseti ale nevěří, že si takovou částku dokáže vytvořit.
K tomu se přidává pozdní začátek spoření. Za vhodnou dobu pro zahájení přípravy na penzi Češi nejčastěji považují věk mezi 25 a 34 lety, řada z nich ale začne až mezi 35 a 54 lety. Přitom právě první roky pracovního života jsou nejcennější, protože dávají úsporám nejvíce času na zhodnocení. Přibližně dvě třetiny lidí navíc na stáří odkládají nejvýše dva tisíce korun měsíčně a konkrétní finanční plán pro období po padesátce má pouze sedm procent lidí.
Druhým problémem je způsob, jakým Češi peníze ukládají. Česká domácnost zůstává velmi konzervativní. Podle PAQ Research splňuje kritéria produktivního penzijního spoření pouze 18 procent lidí mezi 18 lety a důchodovým věkem.
Velká část dlouhodobých úspor přitom zůstává v transformovaných nebo konzervativních fondech s nízkým zhodnocením. Problém proto není jen v nízkých úložkách, ale také v příliš opatrném investování. Čím delší dobu člověku do důchodu zbývá, tím větší prostor má pro dynamičtější a více akciově orientované investice. S blížícím se důchodem naopak dává smysl riziko postupně snižovat.
Význam vlastní rezervy bude zároveň růst s tím, jak bude česká populace stárnout. V roce 2025 žilo v Česku přibližně 2,3 milionu lidí starších 65 let, tedy více než pětina populace. V roce 2050 už budou lidé nad 65 let představovat téměř tři z deseti obyvatel a každý jedenáctý Čech bude starší 80 let. Delší stáří přitom nebude znamenat jen více let pobírání penze, ale také vyšší náklady na zdravotní a sociální péči.
Vlastní úspory tak budou stále důležitější nejen pro zachování životní úrovně, ale i pro financování služeb a péče ve vysokém věku. Češi přesto začínají spořit pozdě, odkládají relativně nízké částky a značnou část dlouhodobých peněz nechávají v málo výnosných produktech.
Týden dovolené mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších šestnácti... více
Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už... více
Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
