Bez letošních zásahů vlády v oblasti cen elektřiny a paliv by ale byla o zhruba třetinu vyšší
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali. Část ekonomů očekávala hodnotu začínající dvojkou, případně inflaci jen mírně pod dvěma procenty (medián odhadů činil dle agentury Bloomberg 1,8 procenta). Výsledek proto poněkud mění debatu o dalším vývoji cen i o dalších krocích České národní banky. Na což koruna bezprostředně reagovala oslabením vůči euru o 0,2 procenta. Trh totiž přehodnocuje svůj odhad toho, jak moc bude muset být Česká národní banka restriktivní, aby inflace krotila. A relativně nižší úrokové sazby korunu spíše oslabí, kvůli jejímu méně atraktivnímu úročení.
Na první pohled je nižší než očekávaná inflace velmi příznivou zprávou pro domácnosti. Inflace je nejen pod dvouprocentním cílem ČNB, ale i bezpečně pod horní hranicí tolerančního pásma. Po květnových 2,1 procenta navíc zřetelně zpomalila. Podstatná je ale struktura. Celkový údaj stlačily zejména potraviny, energie a zboží. Potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně levnější o 3,4 procenta a proti květnu o 1,3 procenta. Energie, kam statisticky patří také pohonné hmoty, zlevnily meziročně o jedno procento a meziměsíčně o 2,8 procenta. Zboží jako celek bylo meziročně levnější o 0,4 procenta.
To ovšem neznamená, že inflační tlak v ekonomice zmizel. Služby v červnu zdražily meziročně o 4,5 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta. Index bez energií, potravin, alkoholu a tabáku rostl o 3,1 procenta, tedy stále znatelně nad inflačním cílem. Levnější potraviny, energie a část zboží tak nyní překrývají pokračující zdražování ve službách, za nímž stojí zejména mzdy, nájmy, vlastnické bydlení a silnější domácí poptávka.
Důležité je také to, že červnová inflace by bez zásahů vlády velmi pravděpodobně začínala dvojkou. Samotné převedení poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet podle Ministerstva financí snižuje letošní inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu, jak plyne z kalkulace ČNB. K tomu se v červnu přidala regulace cen pohonných hmot, kombinující stropování marží a mimořádné snížení spotřební daně na naftu. Ta ubrala červnové inflaci nejméně 0,1 procentního bodu. Bez těchto dvou opatření by se tedy inflace nepohybovala kolem 1,5 procenta, nýbrž kolem dvou procent.
Z makroekonomického hlediska jde o dvojsečný vývoj. Vláda domácnostem pomáhá tlumit cenový šok a brání tomu, aby se dražší pohonné hmoty rychleji propsaly do cen dopravy, potravin a služeb. Zároveň však část nízké inflace není výsledkem trvalého odeznění cenových tlaků, nýbrž přesunu nákladů ze spotřebitelských cen do veřejných rozpočtů. Regulace paliv navíc podle Ministerstva financí znamená rozpočtový dopad nižší spotřební daně zhruba miliardu korun měsíčně. Regulace paliv však nejspíše už za necelé dva týdny skončí, pokud se opět nezkomplikuje situace v Preském zálivu.
Spadly ceny potravin, energií, služeb i zboží, avšak koruna zůstává poměrně silná Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu... více
Hypotéky však ČNB Čechům nezdražuje, to mnohem spíše Trump Květnová data Eurostatu přinesla pozoruhodný výsledek. Česká republika vykázala druhou nejnižší... více
Hospodářství roste nejvíce za skoro šest let, když pomineme pandemickou etapu, daří se především stavebnictví Tuzemské hospodářství v letošním třetím... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
