Česko a celou Evropu může v příštích letech čekat lékový šok. Ne, z lékáren nezmizí paracetamol, běžná antibiotika nebo léky na vysoký tlak. Ohrožena ale bude hlavně dostupnost nejmodernějších, patentově chráněných léků – například na rakovinu, vzácná onemocnění, obezitu, cukrovku či některé neurologické a autoimunitní choroby. Buď za ně Evropané zaplatí více, nebo se k nim mohou dostávat později než k Američanům. Nebo také vůbec.
Americký prezident Donald Trump totiž začíná revolučně měnit desítky let fungující světový systém cen léků. Jeho argument lze lidově shrnout následovně: proč má americký pacient platit za stejný lék třeba dvakrát či třikrát více než Němec, Francouz, Čech, nebo Slovák? Spojené státy podle Trumpa v podstatě dotují levnější léky zbytku bohatého světa.
A skutečně tomu tak je.
Americký trh je pro světové farmaceutické koncerny mimořádně výnosný. Zatímco evropské státy prostřednictvím zdravotních pojišťoven, regulace a tvrdého vyjednávání stlačují ceny, ve Spojených státech mohly farmaceutické společnosti u řady patentovaných přípravků inkasovat výrazně více. Vysoké americké marže tak umožňovaly výrobcům smířit se s tím, že v Evropě prodávají levněji.
Trump to chce změnit pomocí principu označovaného jako „Most Favored Nation“, tedy cenového zvýhodnění Američanů. Smyslem je přiblížit americké ceny patentovaných léků cenám, které výrobci účtují v jiných vyspělých zemích. Trumpova administrativa už uzavřela dohody s řadou největších světových farmaceutických firem a tlak na další zlevňování pokračuje. Nová, červencová data k inflaci jsou Trumpovu týmu povzbuzením, vždyť léky na předpis zlevnily v USA meziročně o 3,1 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 1963.
Evropě ale vzniká problém. Trumpova Amerika totiž Evropanům vedle bezpečnosti odmítá dále hradit – na účet amerického daňového poplatníka – také právě zdraví.
Představme si nový lék proti rakovině. Farmaceutická společnost jej v USA prodává za 150 tisíc dolarů za roční léčbu. Česká zdravotní pojišťovna či jiný evropský plátce jí po vyjednávání nabídne v přepočtu třeba 60 tisíc. Doposud mohlo dávat smysl nabídku přijmout. Šedesát tisíc je pořád lepší než nic.
Jestliže se však nízká evropská cena začne používat jako argument pro snížení ceny v mnohem větších Spojených státech, kalkulace výrobce se dramaticky změní. Kvůli relativně malému evropskému trhu by mohl přijít o miliardy dolarů v Americe. Pak může být ekonomicky výhodnější říci Čechům, Němcům či Francouzům: buď zaplatíte více, nebo vám nový lék nedodáme.
První konkrétní varování už přichází. Ve Švýcarsku nebyla mezi lednem 2025 a červnem 2026 přibližně třetina nových inovativních léků předložena k úhradě z povinného zdravotního pojištění. Vyplývá to z šetření tamní farmaceutické asociace. Její členové kvůli obavám z Trumpova cenového režimu nepředložili k úhradě sedm z 22 nových inovativních léků. Výrobci se obávají, že kdyby přijali nízkou švýcarskou cenu, Washington by ji použil jako páku ke stlačení ceny na mnohonásobně větším americkém trhu. Raději tedy mohou nový lék v malé evropské zemi neuvést, než aby si nízkou evropskou cenou podkopali miliardový americký byznys.
Největší riziko se tudíž netýká starých levných generik, nýbrž právě léků inovativních, které jsou nové, drahé, patentově chráněné a nemají snadnou náhradu. Především moderní onkologické léčby, léků na vzácná onemocnění, genových a buněčných terapií, nové generace léků proti obezitě a diabetu, biologické léčby autoimunitních nemocí či některých nových přípravků na roztroušenou sklerózu a Alzheimerovu chorobu.
Dobře je mechanismus ale vidět na i lécích proti obezitě. Přípravky typu Wegovy či Zepbound se už dostaly do víru amerického cenového boje. U jejich budoucích nástupců budou výrobci velmi pečlivě zvažovat, za jakou cenu je pustí na jednotlivé evropské trhy, pokud by příliš nízká evropská cena mohla ohrozit jejich výnosy v USA. Nelze vyloučit prudké zdražení například budoucích tabletových GLP-1, kombinovaných léků nebo účinnějších následovníků Wegovy a Zepboundu. Tam výrobce nebude muset jen zvyšovat cenu v rámci již existujícího českého ceníku. Prostě nový lék rovnou uvede například až za zhruba deset tisíc korun měsíčně namísto přibližně pěti tisíc korun (což je nynější cena za běžnou 28denní kúru lékem Wegovy), případně jeho české uvedení odloží.
Navíc nejde jen o Trumpa. Demokraté za jeho předchůdce v Bílém dome, Joea Bidena, prostřednictvím Inflation Reduction Act prolomili dlouholeté tabu a umožnili v rámci Medicare vyjednávat ceny vybraných drahých léků. Republikáni a demokraté používají rozdílné nástroje, ale v jednom se stále zřetelněji shodují: Američané nemají za stejné léky platit více než ostatní bohaté země.
Tlak na snížení amerických cen tedy zřejmě přežije Trumpovo prezidentství. Pokud Spojené státy přestanou fungovat jako mimořádně štědrý plátce světového farmaceutického průmyslu, daný účet se přesune jinam natrvalo. A to do již nyní vysoce zadlužené, ba předlužené Evropy. Která tedy navíc bude muset ze svého platit nejen bezpečnost a zbrojení, ale tak zdraví své populace, navíc ještě povážlivě stárnoucí.
Kdo to vše zaplatí v Česku? V první řadě zdravotní pojišťovny. Jestliže výrobci za nové léky budou požadovat více, porostou náklady veřejného zdravotního pojištění. Peníze pojišťoven ale samozřejmě nepadají z nebe. Systém financují zaměstnanci, zaměstnavatelé, živnostníci a stát prostřednictvím plateb za státní pojištěnce. Vyšší účet za léky tak nakonec nějakým způsobem zaplatí česká ekonomika – tedy český daňový poplatník.
A pokud český daňový poplatník vyšší cenu nezaplatí, bude „platbou“ horší dostupnost léčby. Nový lék se do Česka dostane o rok či dva později, pokud vůbec, pojišťovna jej bude hradit jen vybraným pacientům nebo zůstane preferována starší a levnější, ergo méně účinná terapie.
Pravděpodobný je z hlediska pacientů poměrně závažný scénář: přelomový lék bude například od roku 2027 dostupný Američanům, zatímco český pacient na něj bude čekat do roku 2028 či 2029 – pokud se k němu vůbec dostane. Pokud Česko nechce přijít o nejmodernější léčbu, jakou mají Američané, bude muset pořádně otevřít svoji již tak dost vyprázdněnou peněženku.
Leden bývá pro fitness centra tím, čím je prosinec pro maloobchod. Vrcholem sezóny. Po svátcích se lidé snaží napravit to,... více
Trumpova chystaná nová cla ohrožují český vývoz za sedm miliard korun, výrazně mohou ovšem poškodit například Německo či Slovensko Americký... více
– bez katarského helia nebudou ani korejské čipy. Uzavření průlivu také relativně výrazně zvyšuje náklady dluhu Babišově vládě Dnešní historicky... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
