#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Bydlení je v Česku stále hůře dostupné, dálnice svojí kvalitou stále výrazněji zaostávají i za těmi polskými

11. října 2020
Mohou za to politici, resp. neexistence vhodného stavebního zákona.

V Česku podle Eurostatu rostly letos ve druhém čtvrtletí kupní ceny nemovitostí poprvé za více než dva roky méně než osmiprocentním tempem. Z pohledu lidí toužících po vlastním bydlení tedy stále žádná sláva. Ani koronavirus zatím růst cen nezbrzdil. Co hůře, za poslední léta najdeme v EU jen těžko zemi, kde nemovitosti zdražily ještě výrazněji. Vždyť ke konci roku 2019 byly kupní ceny rezidenčních nemovitostí v ČR o 46,4 procenta výše než průměrně během roku 2015. Citelněji už v daném období zdražovaly v rámci EU pouze v Maďarsku.

Pokud by Česko disponovalo vhodnější stavební legislativou, k růstu nemovitostí by nejspíše došlo také, ale byl by zřetelně méně výrazný. Vhodný nový stavební zákon má tedy nepochybně potenciál vytvořit znatelný tlak zmírňující cenový růst nemovitostí. Jeho přijetí má potenciál žádoucím způsobem podpořit rozvoj celé tuzemské ekonomiky jako málokterý jiný srovnatelný soubor legislativních opatření.

Vysoká časová a finanční náročnost stavebního řízení v ČR plyne zejména ze značného počtu jednotlivých povolení, která jeho účastník musí získat, a komplikovanosti procedur, které za tím účelem musí podstoupit. Vhodný nový stavební zákon by pomohl jak v oblasti pozemního stavitelství, kde by například usnadnil a zlevnil právě rezidenční výstavbu, tak v oblasti stavitelství inženýrského. Zahustil a zkvalitnil by silniční a dálniční síť. Třeba takové Polsko nejen, že v posledních desetiletích staví dálnice výrazně rychleji než Česká republika, ale činí výraznější posun také, co se kvality komunikací týče. Index kvality silnic, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se v letech 2010 až 2019 v případě ČR zvýšil z úrovně 3,6 bodu na úroveň 3,9 bodu. Polsko však ve stejném období učinilo posun z hodnoty indexu čítající 2,6 bodu na hodnotu 4,3 bodu. Je už před námi!

Vysoká časová a finanční náročnost výstavby silničních komunikací v ČR zatěžuje příslušné rozpočty, takže jim pak zbývá méně kapacity na výraznější zkvalitňování celé sítě, než pokud by komplikovanost výstavby byla nižší.  To samé platí pro rezidenční výstavbu. Vhodný nový stavební zákon by tedy prospěl nejen z hlediska kvantity rezidenční výstavby a dopravní infrastruktury, ale i jejich kvality. Kde se ušetří na razítkách, tam lze dané peníze použít jinak.

Analýza „Jak může stavební zákon ovlivnit budoucnost země“ je k dispozici zde.

 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře