Bulharsko zvažuje zahájení jednání o dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu s ruským podnikem Gazprom. Náměstek ministra energetiky bulharské úřednické vlády, Elenko Božkov, to v pátek uvedl v rozhovoru pro místní televizi.
Gazprom přitom balkánskou zemi v dubnu od svého plynu odpojil, když Sofie odmítla platit v rublech. Bulharsko bylo tehdy společně s Polskem prvními dvěma zeměmi, jímž Gazprom dodávky přerušil. Postupně se přidaly některé další země, z hlediska objemu odběru ruského plynu však v rámci EU méně významné, jako Dánsko, Nizozemsko nebo Finsko.
Klíčoví zákazníci Gazpromu v EU, tedy zejména německé, italské, rakouské nebo maďarské plynárenské podniky na platbu v rublech přistoupily a plyn na základě dlouhodobých kontraktů odebírají nadále. Od poloviny června však klíčovým plynovodem spojujícím Rusko s Německem, Nord Streamem 1, proudí pouze část nasmlouvaného objemu plynu. Kreml nižší dodávky plynu tímto potrubím vysvětluje technickými problémy, zejména chybějící turbínou či dokumentací k ní. Berlín má takové vysvětlení za zástupné, primárně je prý pokles dodávek motivován politicky.
Česko dlouhodobý kontrakt s Gazpromem nemá, ale je na ruském plynu závislejší více než ty země EU, jejichž podniky takový kontrakt mají, jako je zejména Německo. Proto část energetických expertů v ČR doporučuje právě krok, který nyní zvažuje Bulharsko, tedy uzavření dlouhodobého kontraktu s Gazpromem. Česko, resp. plynárenské podniky v Česku, by si tak prý mohlo zajistit stabilnější a levnější dodávky plynu, než je tomu v současnosti, kdy ruský plyn nakupuje na burzovní bázi u německých obchodníků, s jistou jejich přirážkou.
Dlouhodobý kontrakt s Gazpromem by dle uvedených expertů Česku umožnil omezit závislost na Německu a energetické burze jakožto mezičlánku. Není podle nich zcela jisté, že Německo v případě závažné plynové krizi nedá přednost spotřebě u sebe ve vlasti před jeho poskytnutím potřebám českým domácnostem a podnikům. České ministerstvo průmyslu a obchodu však podle svého vyjádření disponuje blíže nespecifikovanými nástroji, jež by zajistily, že by se Německo i v čase vážně krize o plyn s Českem „dělilo“.
Případné uzavření dlouhodobého kontraktu s Gazpromem ze strany kterékoli členské země EU by ovšem šlo proti současné linii Bruselu. Ta spočívá naopak v postupném odstřihávání EU od ruské plynu a ruských energetických dodávek obecně.
S blížící se topnou sezónu však lze předpokládat další tříštění jednoty EU ve vztahu k Rusku a k odběru jeho energií. Jednota vlastně nikdy nebyla úplná. Protože na zmíněný krok Polska nebo Bulharska, které zjara jako první odmítly platit v rublech, nenavázali klíčoví odběratelé ruského plynu v EU, jako je Německo, Rakousko nebo Itálie, resp. jejich energetické podniky jako Uniper, OMV nebo Eni.
Dnešní ranní zprávy o tom, že Gazprom obnovil dodávky plynu do Polska, představují spíše přání, které je otcem myšlenky. Gazprom... více
Ruský plynárenský gigant Gazprom dnes nečekaně pozastavil dvé dodávky plynu Itálii. Dále se tak stupňuje energetická krize EU. Italský energetický... více
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. Dnes to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
