Cena bitcoinu se dnes vrátila nad psychologickou úroveň 80 tisíc dolarů, poprvé od poloviny letošního května. Za posledních sedm dní nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna zhodnotila o zhruba 25 procent, což jej i na její poměry vskutku výrazný nárůst. Co za ním vězí?
Bezprostředně je důvodem včerejší informace televize CNBC, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá spustit vlastní „kvantitativní uvolňování“. Trump totiž možná našel způsob, jak provádět cosi jako vskutku právě kvantitativní uvolňování, aniž by musel čekat na americkou centrální banku. Ministerstvo financí USA podle televize CNBC zvažuje, že bude vykupovat dlouhodobé americké státní dluhopisy za hotovost ze svého účtu u americké centrální banky – Fedu. Na něm má nyní skoro bilion dolarů.
Není to skutečné kvantitativní uvolňování, tedy známé QE. Při něm centrální banka vytváří nové peníze a nakupuje za ně dluhopisy. Tady žádné nové dolary nevzniknou. Pro finanční trhy ale může mít operace částečně podobný účinek. Americké ministerstvo financí totiž dosud své výkupy dlouhodobých dluhopisů financovalo vydáváním nových krátkodobých dluhopisů. Jednoduše řečeno, jeden dluh nahrazovalo jiným.
Teď zvažuje, že místo toho sáhne do vlastní kasičky. Jde o takzvaný Treasury General Account, zkráceně TGA, což je v podstatě běžný účet americké vlády u centrální banky. Když ministerstvo peníze z tohoto účtu použije, dostanou se dolary dosud zaparkované u Fedu zpět do bankovního systému. Bankám narostou rezervy a finančním systémem začne proudit více likvidity. Právě proto na zprávu reaguje růstem bitcoin. Kryptoměnám, akciím či zlatu zpravidla svědčí prostředí, ve kterém je dostatek dolarové likvidity. Bitcoin navíc investoři částečně používají jako pojistku proti dlouhodobému znehodnocování dolaru. Celou věc lze proto s jistou nadsázkou označit za „Trumpovo QE“. Fed žádné peníze netiskne a jeho bilance kvůli operaci neroste, ale Trumpova administrativa může prostřednictvím ministerstva financí uvolnit do finančního systému část téměř bilionové hotovostní rezervy.
Má to ovšem jeden zásadní háček. Použití TGA nemusí dlouhodobé úroky nutně srazit. Více likvidity může totiž zároveň zvýšit inflační očekávání, a tím dlouhé výnosy naopak mírně tlačit vzhůru.
Podstatnější je proto širší obrázek. Trumpova administrativa už nechce pouze čekat, zda Fed sníží sazby. Stále aktivněji hledá vlastní cesty, jak ovlivňovat dluhopisový trh, úrokové podmínky a množství dolarů ve finančním systému.
Ovšem takové experimentování s dolarem bitcoinu obvykle svědčí. I tentokrát.
Amerika opět „twistuje“. A bitcoin z toho zatím těží výrazněji než zlato. Abychom pochopili proč, vraťme se nejprve do roku... více
Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální... více
Podle ECB jde o „měnu zločinců“ Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
