Americké čtvrt tisíciletí je i české ekonomické téma

A nejen proto, že i český střadatel, který nikdy nebyl v USA, má část svých úspor navázánu na ekonomický výkon Ameriky

Spojené státy si dnes připomínají 250 let své existence. Pro Česko to není jen vzdálené historické výročí, nýbrž i dobrá příležitost připomenout si, že americký příběh je jedním z nejdůležitějších hospodářských příběhů moderních dějin. Země, která v roce 1776 vznikala jako agrární kolonie na okraji tehdejšího světového hospodářství, se během dvou a půl století proměnila v nejvýznamnější inovační, finanční, vojenskou a spotřebitelskou mocnost světa. A právě tato proměna má dodnes přímé dopady i na českou ekonomiku.

Ekonomický úspěch USA nestál jen na nerostném bohatství, velikosti trhu či přistěhovalectví. Stál také na schopnosti převádět svobodu podnikání, ochranu vlastnictví, kapitálový trh a technologickou tvořivost do konkrétní prosperity. Amerika byla po většinu své historie zemí, kde se odvážný nápad mohl relativně rychle změnit ve firmu, firma v globální korporaci a korporace v novou průmyslovou infrastrukturu světa. Od železnic přes automobilismus a letectví až po internet, umělou inteligenci a biotechnologie platí, že Spojené státy opakovaně určovaly hlavní směr světové produktivity.

Pro malou otevřenou ekonomiku, jakou je Česko, je to klíčové. Česká prosperita stojí na exportu, na zapojení do mezinárodních výrobních řetězců a na schopnosti prodávat zboží s vyšší přidanou hodnotou. Spojené státy jsou přitom jedním z mála trhů mimo Evropu, kde české firmy mohou uspět nikoli nízkou cenou, ale kvalitou, technickou specializací a průmyslovou tradicí. Podle amerických statistik dovezly Spojené státy v roce 2025 z Česka zboží za více než osm miliard dolarů, zatímco americký vývoz do Česka přesáhl čtyři miliardy dolarů. V prvních čtyřech měsících letošního roku už český vývoz na americký trh podle těchto statistik dosáhl téměř tří miliard dolarů.

USA tedy nejsou pro Česko jen politickým spojencem v NATO. Jsou také odbytištěm pro strojírenství, dopravní techniku, zdravotnické výrobky, elektroniku, software, obranný průmysl či specializované komponenty. A často ještě významnějším trhem nepřímo. Český subdodavatel, který vyváží do Německa, Francie nebo Nizozemska, může být ve skutečnosti součástí řetězce, jehož finálním zákazníkem je americká domácnost, nemocnice, průmyslový podnik nebo armáda. Když se ve Washingtonu mění obchodní politika, dopad často doputuje až do Mladé Boleslavi, Brna, Plzně, Pardubic, Kopřivnice či Rožnova pod Radhoštěm.

Právě tady se americké výročí potkává s méně slavnostní realitou dneška. Spojené státy vstupují do svého 251. roku existence jako nesmírně silná, ale zároveň rozpolcená ekonomika. Stále rostou, stále přitahují kapitál, stále koncentrují největší technologické firmy světa. Zároveň je však sužuje vysoký veřejný dluh, drahé bydlení, napětí kolem migrace, spor o cla a širší otázka, zda Amerika zůstane otevřenou ekonomikou, nebo se bude více uzavírat. To je pro Česko zásadní. Otevřená Amerika je pro české firmy příležitostí, protekcionistická Amerika rizikem.

Zvlášť viditelné je to u cel. Loňský transatlantický obchod sice dosáhl rekordních hodnot, ale pod povrchem se skrývaly sektorové škody. Evropský automobilový průmysl, a tedy i část českého průmyslu, je na americkou poptávku citlivý. Německý problém se navíc často stává českým problémem, protože Česko je s německou průmyslovou základnou propojeno těsněji než téměř kdokoli jiný v Evropě. Pokud cla, regulatorní nejistota nebo silná koruna oslabí exportní dynamiku, pocítí to nejprve firmy v zakázkách, následně zaměstnanci ve mzdách a nakonec stát v daňových příjmech.

Na druhé straně však americké čtvrt tisíciletí připomíná i to, že dlouhodobá prosperita nevzniká dotacemi, ale inovacemi. Česko má dnes slušnou průmyslovou základnu, ale často nedokáže dostatečně rychle přecházet od montáže a subdodávek k vlastním značkám, patentům, kapitálu a globálním obchodním modelům. Právě v tom je americká lekce nejdůležitější. Spojené státy nezbohatly proto, že by stát vždy věděl lépe než podnikatel, co má vyrábět. Zbohatly proto, že umožnily obrovskému množství lidí riskovat, zbohatnout, zkrachovat a začít znovu.

Česká ekonomika proto potřebuje z amerického výročí vyvodit praktický závěr. Nestačí se jen opírat o evropský vnitřní trh a německý průmysl. Česko musí více diverzifikovat export, posilovat ekonomickou diplomacii nejen v USA, podporovat kapitálový trh, zjednodušit podnikání a nebát se strategických oborů, jako jsou čipy, umělá inteligence, jaderná energetika, obranný průmysl nebo kyberbezpečnost. Právě v těchto oblastech se bude rozhodovat, zda budeme v příštích desetiletích jen levnější dílnou Evropy, nebo skutečně bohatou ekonomikou.

Spojené státy jsou přitom pro Česko důležité i finančně. Dolar zůstává hlavní rezervní měnou světa a americké finanční trhy určují cenu kapitálu daleko za hranicemi USA. Vývoj amerických sazeb, inflace a státního dluhu ovlivňuje i kurz koruny, cenu energií, valuace technologických firem či výnosy penzijních fondů. I český střadatel, který nikdy nebyl v New Yorku, má často část svých úspor nepřímo navázánu na výkon amerických akcií a dluhopisů.

Výročí USA je tedy pro Česko připomínkou svobody, ale také konkurence. Amerika ukazuje, že bohatství nevzniká samozřejmě. Vzniká z kombinace energie, kapitálu, vzdělání, inovace, právního státu a ochoty nést riziko. Pokud se Česko spokojí s tím, že bude čekat na zakázky z Německa a regulace z Bruselu, promarní část potenciálu. Pokud se naopak začne více chovat jako ekonomika, která chce dobývat světové trhy, může z amerického století — i z toho dalšího — těžit mnohem více.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin