Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
Zvýšení slevy na poplatníka nechává poplatníkům v kapse více peněz, což jim umožní snáze čelit rychle se zvyšujícím cenám či také třeba rostoucím účtům za energie. Ani jednomu z toho se v příštím roce nevyhneme. Navíc je zvýšení slevy na poplatníka sociálně vyváženější než například takzvané zrušení superhrubé mzdy, které prospívá více bohatším lidem než těm chudším.
Dodatečná ztráta ve veřejných rozpočtech ve výši zmíněných necelých třinácti miliard korun, která navýšením slevy vzniká, je tak přiměřenou cenou za to, že se v příštím, hospodářsky náročném roce uleví tuzemským domácnostem v čele s těmi nízkopříjmovými.
Fialova vláda avizuje, že během rozpočtového provizoria, které bude realitou v počátečních týdnech roku 2022, stávající rozpočet na příští rok přepracuje takovým způsobem, že najde úspory v řádu vyšších desítek miliard korun. Pokud by se tak stalo, nebude navýšení slevy na poplatníka v roce 2022 představovat výraznější dodatečnou zátěž pro veřejné finance. Opatření tedy vykazuje přijatelný poměr „cena / výkon“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
