#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ztloustnout je horší než ovdovět

7. února 2010

Ovdovět, nebo ztloustnout, co je horší životní zkušeností? Drtivá většina lidí patrně odpoví, že – samozřejmě – ztráta bližního. Ti přímočařejší si ještě poklepou na čelo, cože je to za pitomou otázku. Realita však je jiná, neintuitivní. Alespoň pokud se nemýlí nejnovější ekonomický výzkum.

Marina-Selini Katsaitiová z University of Connecticut dospívá ve studii Obezita a životní spokojenost, vydané loni v říjnu, k jasnému závěru: obezita má v průměru významně negativní dopad na pocit životního štěstí. Člověk, jehož index BMI (hmotnost lomená druhou mocninou výšky) vzroste o tři body, upadá v průměru do takových chmur, že jej z nich vykoupí až 67procentní navýšení příjmu. Pokud tedy například bezdětná Češka měřící 167 centimetrů (přibližně průměrná výška žen v ČR) a vážící necelých 70 kilogramů přibere dalších zhruba osm, musí se – pobírá-li měsíční průměrnou mzdu (asi 22 300 korun hrubého) – její hrubý příjem zvýšit na 40 tisíc korun, aby byla v životě stejně spokojená jako předtím, než přibrala. Osm kilo váhy je tedy – co se týče dopadu na životní spokojenost – zaměnitelné s nějakými osmnácti tisíci hrubého na výplatní pásce.

letošní studii vydané pod hlavičkou pařížské ekonomické univerzity analyzují ekonomové Andrew Clark a Yannis Georgellis schopnost člověka přizpůsobovat se klíčovým životním událostem, jako je ovdovění či rozvod. Zjišťují přitom, že ovdovělí i ovdovělé jsou tři až čtyři roky po ztrátě bližního v průměru šťastnější, než byli rok před skonem. Ano, životní spokojenost je zejména ve dvanácti měsících po ztrátě poměrně nízko, ale poté zase stoupá na původní úroveň i výš. Podobné je to s rozvodem.

Vyjdeme-li z řečených studií, dopad přibrání na váze na celkovou životní spokojenost člověka (není-li kompenzován) je po čtyřech letech výrazně tíživější než ovdovění. Čím to? Lidé se zřejmě dokáží nakonec snáze vyrovnat s těmi neblahými událostmi, jako je smrt chotě nebo třeba rozvod, za než málokdy nesou plnou odpovědnost tak jako za svoji neschopnost odolat pamlskům (snoubenou s všehoschopností odolat pohybu). Smrt mívá v rukou osud, rozvod je záležitostí dvou, ale za „vypasenost“ si zpravidla můžeme jen a pouze my sami.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře