#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zlato zdražuje již sedm týdnů v kuse, nejdéle od roku 2011. Důvodem jsou i data z amerického trhu práce, jež budou zveřejněna dnes

7. července 2019

Zlato pokračuje ve vytrvalém cenovém růstu. Dnes pravděpodobně dokončí sedmý obchodní týden v řadě, kdy dále získalo na ceně. Vyšší počet po sobě následujících růstových týdnů vykázalo naposledy v roce 2011. Aktuálně jeho růst pohání napětí ohledně dat amerického trhu práce, která budou zveřejněna dnes. Měla by potvrdit meziročně slábnoucí dynamiku tvorby pracovních míst v USA, což zvýší pravděpodobnost, že americká centrální banka už koncem tohoto měsíce sníží klíčovou úrokovou sazbu.

Cena zlata se stále pohybuje v blízkosti maxim posledních šesti let. Překonala úroveň 1400 dolarů za trojskou unci. Naposledy se zlato za takovou cenu prodávalo začátkem září roku 2013.

V letošním roce zlato v korunovém vyjádření zhodnotilo o 11,2 procenta. Pro srovnání, další z drahých kovů, platina, zhodnotila od letošního Nového roku v korunách o 5,3 procenta. Cena stříbra se letos v korunách zatím propadá, a to o 0,9 procenta. „Šampionem“ v letošním zhodnocení je mezi drahými kovy ovšem palladium. To od 1. ledna 2019 v korunách zhodnotilo o 25,2 procenta, tedy dvojnásobně oproti zlatu.

Zdražování zlata má tři klíčové důvody.

Prvním je ten již zmíněný, a sice že americká centrální banka signalizuje snížení klíčové úrokové sazby. Trh je přitom přesvědčen, že k němu dojde už na červencovém zasedání banky. První takové snížení úroků na dolaru od roku 2008 povzbuzuje investice právě do zlata. To proto, že při snížení sazby centrální bankou lze očekávat tlak na pokles reálné úrokové míry do záporného pásma. Samozřejmě při předpokladu, že centrální banka udrží inflaci ukotvenou kolem úrovně dvou procent. Reálná úroková sazba je sazba, která platí, pokud se od úrovně sazby, kterou nastavuje centrální banka, odečte právě míra inflace. Americká centrální banka nyní cíluje svoji klíčovou sazbu do pásma 2,25 až 2,5 procenta. Trh ale předpokládá, že letos by mohla snížit sazbu i o půl procentního bodu, a cílovat tak pásmo 1,75 až dvě procenta. Míra spotřebitelské inflace přitom letos v USA v průměru činí 1,8 procenta. Je tedy zjevné, že reálná sazba na dolaru by se s očekávanou redukcí úroků ze strany americké centrální banky snížila opravdu do záporného pásma nebo k nule. Tím se zmírňuje efekt klíčové nevýhody zlata v porovnání s jinými možnostmi investování. Tou je fakt, že zlato nenese žádný úrok ani dividendu. Pokud však je reálné úročení vycházející z opatření centrální banky záporné či blízké nule, atraktivita zlata se zvyšuje. To se právě nyní děje.

Přidává se obava části trhu, že dlouhodobě uvolněná měnová politika americké centrální banky znehodnotí dolar, takže hmotný majetek, třeba právě ten ve zlatě, bude na ceně získávat právě už jen kvůli procesu znehodnocování papírových peněz. Řada investorů je stále překvapena obratem, který americká centrální banka od začátku letošního roku učinila. Na přelomu roku její zvýšení sazeb způsobilo na burzách paniku a mohutné výprodeje. Uplynul půlrok a „jestřábí“ postoj banky se změnil v postoj „holubičí“, aniž by se za tu dobu adekvátním způsobem změnil stav americké ekonomiky a její výhled. To v mnohých investorech vyvolává pocit, že centrální banka snižuje úrokové sazby, aniž by nutně musela. Že tedy „stahuje kalhoty, když brod je ještě daleko“. Obávají se tak právě i zbytečného znehodnocování dolaru a ve vyšší míře se uchylují ke zlatu.

Dalším důvodem zdražování zlata jsou geopolitické tenze. Zlato je totiž obecně vnímáno jako určitá pojistka do nejistých časů a například případná válka mezi Spojenými státy a Íránem na takové nejisté časy zadělává, jelikož nelze dohlédnout jejích geopolitických důsledků.  Blízkovýchodní region je ekonomicky důležitý pro celý svět i z důvodu těžby ropy a zemního plynu, která by také byla případným vojenským střetem USA a Íránu ohrožena. I to by pomohlo zlatu k dalšímu cenovému růstu.

Zlatu také částečně pomáhá to, že stále nemá plnohodnotnou konkurenci. Zmíněné další drahé kovy adekvátní konkurencí nejsou a údajné „zlato 21. století“, „digitální zlato“, neboli kryptoměna bitcoin se také zatím neukazuje jako adekvátní konkurent. Kolísavost jeho cena je přílišná, takže investoři v něm nespatřují zdaleka tak stabilní investiční variantu pro nejisté časy jako ve zlatě. I to je pochopitelně zlatu vodou na mlýn.

Lze předpokládat, že citelné tlaky na další růst ceny zlata budou pokračovat i v následujících měsících.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře