#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zelené centrální banky a zelení miliardáři: Koho bude letošní Davos dávat nejspíše za vzor

22. ledna 2020

Probíhajícímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu více než kdy jindy v jeho padesátileté historii dominují environmentální témata. Jedná se však stále o ekonomické fórum, nikoli o sjezd ekologů či čistě environmentálních aktivistů. Na fórum zavítá třeba 119 světových miliardářů nebo centrální bankéři.

Jen někteří z miliardářů se však mohou počítat mezi takzvané zelené miliardáře, jen některé z centrálních bankéřů lze označit za zelené.

Zelení miliardáři jsou ti, kteří pohádkově zbohatli rozvojem environmentálně šetrných produktů. Právě tyto osobnosti jsou jakýmsi ideálem dnešní doby, tedy právě i probíhajícího Davosu. Dokázali totiž zbohatnout na něčem, co podporuje environmentální udržitelnost.

Do karet jim bude hrát stále zelenější politika vlád jednotlivých ekonomických celků světa, v prvé řadě Evropské unie s jejím Zeleným Novým údělem či již dojednaným závazkem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tok světového kapitálu se mocí zákonů, směrnic a další legislativy přeorientuje mnohem výrazněji než doposud „zeleným směrem“, z čehož právě budou profitovat nejen stávající zelení miliardáři, ale i dosud neznámí, neaktivní, ba možná i nenarození podnikatelé, kteří si na environmentálně šetrných technologiích – s přispěním daňového poplatníka – vystaví byznys v příštích letech a desetiletích. Pomáhat jim bude nejen rozpočtová politika jednotlivých států, ale zřejmě také měnová politika jejich centrálních bank.

Nová šéfka Evropské centrální banky, jež se rovněž davoského fóra účastní, Christine Lagardeová, si pohrává s myšlenkou „zeleného kvantitativního uvolňování“. To znamená, že pro příště by v případě potřeby nebyla ekonomika pumpováním nově vytvářených peněz již stimulována plošně, ale důraz by se kladl na to, aby byla předně stimulována zelená odvětví. Tedy odvětví, v nichž jsou činní zelení miliardáři.

Vize zeleného kvantitativního uvolňování naráží na odpor například německých centrálních bankéřů, podle nichž by centrální banka neměla v rámci své stimulace komukoli stranit, ale podněcovat ekonomiku k růstu co možná nejrovnoměrněji, bez ohledu na to, zda je ta či ona firma či to nebo ono odvětví environmentálně šetrné či ne. I to se jistě bude v Davosu diskutovat.

Zelení miliardáři mají nicméně velkou šanci, že svůj majetek dále rozhojní. Díky rozpočtové i měnové politice jednotlivých států. Kteří to jsou? Bloomberg sestavil jejich žebříček, na základě dat ke konci roku 2019. Následují některá jména z něj.

Na špici se umisťují čtyři spolumajitelé čínské společnosti CATL – Ceng Jü-čchin, Chuang Š‘-lin, Pchej Čen-chua a Li Pching. Jejich majetek získaný rozvojem zelených technologií činí 16,7 miliardy dolarů. Společnost CATL je předním čínským dodavatelem baterií pro elektromobily. Firma těží ze subvencí čínské vlády danému sektoru. Od vstupu na burzu v červnu 2018 cena akcií CATL stoupla na více než čtyřnásobek.

Druhým v pořadí je Elon Musk, majitel zhruba pětiny amerického výrobce elektroaut Tesla. Muskova Gigafactory 1 je největší továrnou na baterie na světě. Musk si rozvojem zelených technologií vydělal v čistém 14,6 miliardy dolarů.

Na třetím místě se umisťuje Aloys Wobben, zakladatel dosud stále privátně držené německé společnosti Enercon. Ta je jedním z největších světových výrobců větrných turbín – její podíl na světovém trhu v daném segmentu činí šest procent.

Čtvrtou pozici se zeleným jměním 6,8 miliardy dolarů obsazuje Australan Anthony Pratt. Společnost Pratt Industries je největší privátně drženou firmou zpracovávající recyklovaný papír a obaly.

Zelených miliardářů je pochopitelně více, byť jejich počet představuje zatím jen zlomek celkového počtu světových dolarových miliardářů. To se ovšem v příštích letech podle všeho změní. I díky letošnímu Davosu, i díky zelené fiskální, ba i měnové politice, které na letošním Světovém ekonomickém fóru, dosud historicky nejzelenějším, získávají nový impuls pro svůj rozvoj.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře