#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zdražování v Česku je nejprudší od roku 2012. Roste pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší brzy úroky

11. ledna 2020

Míra inflace vykázala v prosinci dle našeho předpokladu úroveň 3,1 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo na listopadové úrovni, která byla nejvyšší od roku 2012. Zdražování tak v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám.

Koncem roku 2019 tak míra inflace zůstala nad horní mezí tolerančního pásma inflačního cílování, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku, kdy se obecně očekával její sestup k úrovni inflační cíle ještě před koncem loňska. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií nebo některých potravin, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.

Naopak protiinflačně působí vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, stále nedořešeného brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v prosinci meziročně níže, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.

K cíli ve výši dvou procent se bude míra inflace letos shora přibližovat postupně během prakticky celého letošního roku. Nelze vyloučit, že Česká národní banka zvýší i v reakci na vyšší než očekávanou inflaci své úrokové sazby, a to už během prvního letošního čtvrtletí. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence. Že by zmírňovat mohly, naznačuje postupné zmírňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také na polovinu nadcházejícího týdne chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře