#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Záporný úrok na bankovním účtu už chystají v Dánsku. Brzy i v Česku?

20. srpna 2019

Někteří Dánové již brzy zapláčou. Na svém bankovním účtu se dočkají záporného úročení. Peníze jim tedy budou z účtu v bance vyloženě mizet. Místo aby se tam rozmnožovaly jako za „starých časů“, kdy ještě běžné spoření vynášelo. Dokonce už se střadatelům nepodaří ani udržet si na účtu sumu, kterou tam vložili. Požírat ji bude právě záporný úrok. A to se nepočítají poplatky.

Jedna z největších dánských bank, Jyske Bank, dnes uvedla, že už dále není s to brát na sebe náklady spojené s politikou Evropské centrální banky a také ovšem dánské centrální banky. Dánská koruna je totiž na euro navázána, tudíž dánská centrální banka zdaleka nemůže nastavovat své úrokové sazby volně, bez ohledu na ECB. ECB přitom udržuje svoji klíčovou, depozitní sazbu v záporu, přičemž trh poměrně široce předpokládá, že ji v září sníží do záporu ještě hlouběji. Jyske Bank ve svém stanovisku říká, že prostředí záporných úrokových sazeb může přetrvat dalších osm let.

Dánská centrální banka přitom pod nulu snížila svoji základní úrokovou sazbu už v polovině roku 2012. Pokud se předpoklad Jyske Bank naplní, značí to, že negativní sazby budou skutečností minimálně patnáct let. To už je takřka jedna generace.

To, co se děje v Dánsku, tedy časem může dorazit také do Česka. Avšak postupně. Jyske Bank také záporným úrokem nejprve zatíží jen své bohaté klienty. Ti se od letošního prosince musí smířit s úročením minus 0,6 procenta.

Evropská centrální banka musí snižovat sazby dále do záporu, neboť se snaží oživit ekonomiku eurozóny, které opět hrozí zadrhnutí. Důvodem zadrhnutí je přemíra dluhu v ekonomice eurozóny, populační stárnutí, přeregulovanost například v oblasti environmentálních zásahů (vede ke ztrátě dynamiky podnikové sféry a nižší poptávce po úvěrech na investice), technologický pokrok a globalizace a související dezinflační tlaky. A také samotná měnová politika centrálních bank, které takzvaným měnovým uvolňováním – neboli „tištěním peněz“ – stlačují úrokové sazby dále dolů. Celá situace tak nahrává dlužníkům, tedy také vládám, zatímco škodí střadatelům. To může mít krajně neblahé dlouhodobé celospolečenské následky.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře