#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Záplatuje ministerstvo financí letošní důchody ziskem ČEZ?

16. dubna 2019

Ministerstvo financí letos z privatizačního účtu převedlo nezvykle velkou částku nezvykle brzy. Ocitá se rozpočet pod tlakem kvůli slabší ekonomice, či jde jen o „kompenzaci“ za rok 2018?

V březnu 2019 ministerstvo financí převedlo historicky dosud nejvyšší roční částku z takzvaného privatizačního účtu do příjmů státního rozpočtu (konkrétně do příjmu kapitoly všeobecné pokladní správy). Příslušná částka odpovídá osmnácti miliardám korun. K přesunu těchto prostředků mezi privatizačním účtem a rozpočtem také letos došlo nezvykle brzy, už v březnu. Obvykle totiž k přesunu prostředků dochází v druhé polovině roku, v měsících září až listopadu (viz graf níže).

Podmínkou pro přesun prostředků bylo do loňského roku záporné saldo hospodaření systému důchodového pojištění. Prostě to, že na virtuálním důchodovém účtu výdaje převyšovaly příjmy. To se po roce 2008 dělo každoročně až do roku 2017. V loňském roce důchodový účet vykázal přebytek. To podle ministerstva financí vedlo k „absurdní“ situaci, kdy by kvůli přebytkovému hospodaření v oblasti důchodů mělo na privatizačním účte nechat peníze ležet ladem.

Loni koncem roku ale parlament schválil Novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR, což mimo jiné znamená, že ministerstvo financí (nástupnický orgán někdejšího Fondu národního majetku) letos již může převést prostředky z takzvaného privatizačního účtu do státního rozpočtu, i když předpokládá přebytkové hospodaření důchodového účtu. A v letošním roce by hospodaření důchodového účtu podle prognóz ministerstva financí přebytkové být mělo. Letos v březnu této nové zákonné možnosti ministerstvo financí tedy využilo.

Už v roce 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z privatizace, z onoho takzvaného privatizačního účtu (v současnosti se jedná například o dividendy ČEZ), do státního rozpočtu. V letech 2012 až 2018 objem převedených prostředků činil ročně průměrně 8,6 miliardy korun. Převáděné prostředky byly v letech 2012 až 2017 vykazovány jako kompenzace deficitu důchodového účtu, ačkoli je pravdou, že kvůli pouze virtuální – nikoli faktické – existenci důchodového účtu po převodu do státního rozpočtu splývaly s ostatními zdroji rozpočtu, kupříkladu daňovým inkasem.

Letošní zmíněný osmnáctimiliardový převod je tedy více než dvojnásobkem průměrné hodnoty. Dosud nejvyšší roční částka byla v letech 2012 až 2018 převedena hned v roce 2012, kdy v září toho roku došlo k převodu 14,4 miliardy korun.

V loňském roce z výše uvedeného důvodu k převodu mezi privatizačním účtem a státním rozpočtem nedošlo, od roku 2012 vůbec poprvé. Letošní nadprůměrnou částku převodu tak lze chápat jako „kompenzaci“ právě za loňský rok, a to včetně jejího načasování, jak je zmíněno, nezvykle na první čtvrtletí roku.

Ministerstvo financí by však mělo lépe vysvětlit tyto své kroky, aby rozptýlilo možné obavy, že se při průběžném plnění letošního rozpočtu ocitá kvůli slabšímu než předpokládanému výkonu ekonomiky pod tlakem, a musí si tak pomáhat ne zcela standardním způsobem.

 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře