Silná koruna průmysl zatím netrápí
Ukazatel podmínek v českém zpracovatelském průmyslu, jejž sestavuje společnost S&P Global, vykazuje za letošní srpen meziměsíční mírné zhoršení. Jeho hodnota totiž činí 49,4 bodu, přičemž jakákoli hodnota nižší než 50 bodů značí právě zhoršení. Navíc jde o výraznější zhoršení, než jaké nastalo v červenci, kdy hodnota ukazatele dosahovala 49,7 bodu. Z těchto údajů ovšem nelze usuzovat na zásadnější zhoršování podmínek v českém průmyslu, byť pro něj druhé pololetí může být papírově horší než to první, kdy těžil z efektu předzásobení kvůli clům v USA.
Důvodem k optimismu je vývoj zakázek tuzemskému průmyslu, které meziměsíčně narostly nejvýrazněji od února 2022, tedy od doby těsně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Ta začala koncem února 2022 a v jejím důsledku dramaticky stouply ceny energií i obecná inflace, a nejen v Česku, což utlumilo výkon evropského, německého a také českého průmyslu. Takže se takový vývoj pochopitelně neblaze promítl také do vývoje zakázek tuzemskému průmyslu. Jejich nynější poměrně výrazný růst – zvláště pak zakázek průmyslu strojírenskému a stavebních materiálů – tak představuje určitou známku pozitivního vývoje, byť se jedná o zakázky domácí provenience (zakázky exportu v srpnu opět klesly). A to tím spíše, že se dostavuje v době, kdy už nelze počítat se zmíněným efektem předzásobení v USA. Tento efekt v první polovině roku poháněl americkou poptávku po evropském, tedy přímo či zprostředkovaně i po českém průmyslové produkci a příslušném vývozu v očekávání zavedení nebývale vysokých cel.
Přes pozitivní vývoj zakázek ovšem nejsou vyhlídky průmyslu zářné. Objem výroby se v srpnu meziměsíčně prakticky nezměnil, naopak podniky pokračovaly v propouštění a i jinak snižovaly své náklady, aby mohly zůstat ve ztíženém mezinárodním prostředí – plném vyšších cel a kvůli nim i zostřené konkurence asijských zemí – konkurenceschopné.
Zatím se nezdá, že by podmínky v průmyslu výrazněji poškozovala poměrně silná koruna. Podniky si naopak pochvalují, že jim snižuje dovozní náklady.
Druhým největším dodavatelem je Norsko, odkud dovoz činil 157 miliard. V roce 2025 ale bude klíčový „faktor Trump“ Od začátku ruské... více
Průmysl se rozhodně zatím nevypořádal s dopady války na Ukrajině a souvisejících sankcí Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červenci zhoršovaly nejrychleji... více
Účastní i šéf OSN, Rusko bude tlačit na odpojení od dolaru V ruské Kazani dnes začíná třídenní summit zemí skupiny BRICS.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
