#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zájem Číňanů o Česko slábne, může za to obchodní válka. Tuzemský cestovní ruch ale i tak letos vyhlíží další rekordní rok

9. listopadu 2019

Turistický ruch v ČR úspěšně navazuje na loňský historicky rekordní rok. Je to patrné z čísel za aktivitu v oblasti cestovního ruchu v letošním třetím čtvrtletí, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních se ve třetím kvartále meziročně zvýšil o 3,1 procenta.

Přitom loňský rok byl rekordní jak z hlediska počtu domácích hostů, tak hostů zahraničních. V obou případech se jich loni ubytovalo zhruba 10,6 milionu, takže jen mírně zaostal za počtem obyvatel ČR (loni činil 10,65 milionu lidí). Počet zahraničních hostů tak v letošním roce velmi pravděpodobně překoná počet obyvatel České republiky, a to poprvé v historii. Tuzemský cestovní ruch tak letos s velkou pravděpodobnosti čeká další rekordní rok.

V řadě aspektů tuzemského cestovního ruchu se zrcadlí globální ekonomické faktory. Jistým překvapením letoška je nízký nárůst počtu čínských návštěvníků. Tento vývoj souvisí s nepříznivým tlakem, pod kterým se čínská ekonomika ocitá v důsledku již přes rok trvající obchodní války s USA.

Od července do srpna také došlo k meziročnímu poklesu návštěvníků z Británie, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem, která podvazuje obecnou aktivitu ostrovní ekonomiky a zatemňuje Britům vyhlídky stran vlastní ekonomické budoucnosti.

Po loňském silném roce vykazují letos snížení návštěvnosti hosté z Jižní Koreje, což opět alespoň částečně souvisí s obchodní válkou. Korea patří kvůli své ekonomické provázanosti s Čínou v daném ohledu mezi nejzranitelnější ekonomiky.

Naopak například v návštěvnosti polských hostů se odráží dobrý výkon jejich ekonomiky, který v uplynulých čtvrtletích vysoce předčí výkon ekonomiky české. Symbolem zájmu polských návštěvníků o Česko se loni na jaře a v létě stal jejich nápor v Adršpachu, kvůli němuž několik dní v řadě kolabovala místní doprava. Podobné situace a neustálý nárůst intenzity turistického ruchu, který je díky celosvětovému ekonomickému růstu prakticky globálním fenoménem, však vyvolává stále častěji debatu o nutnosti zásadní regulace turismu.

Globálních rozmach turismu, z něhož těží i turistický ruch v ČR, nastává díky zlevňování cestování v poměru k výdělkům zahraničního i tuzemského obyvatelstva. Poslední desetiletí se pak v pokračujícím rozmachu turismu zrcadlí nástup asijských ekonomik a mohutnění střední třídy v zemích typu Číny. V posledních pěti letech pak další zintenzivňování turismu v ČR odráží nebývalou prosperitu české ekonomiky, doprovázenou nejnižší mírou nezaměstnanosti v ekonomicky vyspělém světě, poměrně nízké ceny ropy a pohonných hmot po roce 2014 a rozšiřování on-line služeb v oblasti cestovního ruchu, ať už jde o on-line prodejce letenek či hotelů nebo platformy krátkodobého ubytování typu AirBnb.

Turistický ruch zvláště v posledních letech díky výše uvedenému natolik zintenzivnil, že už je spatřován nejen jako vítaný zdroj finančních prostředků, ale také jako environmentální zátěž nebo zátěž v oblasti památkové péče. Zvláště exponovaná místa typu Českého Krumlova, Adršpachu, Krkonoš či historického centra Prahy pravděpodobně budou proto v příštích letech se sílící frekvencí přistupovat k regulaci a omezování cestovního ruchu.

Mezi lety 1989 a 2018 vzrostl na území České republiky počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení z 1431 na 6277. Například pětihvězdičkových hotelů bylo v roce 1989 v tuzemsku sedm, loni už 62. Pro srovnání, v roce 1989 přijelo do země přibližně třikrát méně turistů než loni, a sice 3,20 milionu.

Více po republice cestují i sami Češi. V roce 1989 se jich v tuzemsku v rámci turistiky ubytovalo 5,90 milionu, loni to bylo 10,64 milionu. Je to jeden z projevů rostoucí životní úrovně Čechů v posledních třiceti letech, ale také technologického rozvoje, zpohodlnění přepravy a poklesu přepravních nákladů či obecného rozvoje podnikatelství a ubytovacích kapacit.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře