#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zájem Čechů o investování ve fondech meziročně znatelně poklesl. V porovnání se Západem investují stále málo

26. listopadu 2018

Majetek, který mají Češi uložen v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun, na 498,4 miliardy korun ke konci září. Jde o výrazně zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun. Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku. Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech. Dluhopisové fondy zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků.

Popularita fondového investování sice mezi Čechy roste, ale za západní Evropou nebo Spojenými státy nadále výrazně zaostáváme. Loni ke konci roku představovala finanční aktiva investičních fondů v ČR 8,1 procenta hrubého domácího produktu. V západní Evropě ani v Severní Americe prakticky nenajdeme zemi, kde by byl tento podíl nižší, nebo alespoň srovnatelný. Třeba v Rakousku činil loni ke konci roku daný podíl 48,7 procenta, v Německu 61,1 procenta, ve Francii 77,5 procenta, v Dánsku 110,7 procenta a v USA dokonce 118,9 procenta. V podílových fondech investuje v nich přibližně každý sedmý Čech, a to v průměru 20 až 25 tisíc korun ročně.

Poměrně nízký podíl peněz ve fondech v poměru k hrubému domácímu produktu je charakteristický pro celý bývalý východní blok. V zemích, jako je Rusko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko, je ještě nižší než u nás. Pro celý bývalý východní blok platí, že bohatství obyvatelstva je tam nižší než ve většině západní Evropy, takže lidé mají v průměru méně peněz, které mohou investovat. Zejména starší generace zemí bývalého východního bloku má pak poměrně malé zkušenosti s fondovým investováním, neboť podstatnou část svého života prožily v socialismu, kdy vrcholem „investování“ bylo uložení peněz na vkladní knížku. V ČR se navíc specificky přidává nedůvěru Čechů v kapitálové trhy kvůli negativním zkušenostem z 90. let s tehdejšími privatizačními fondy. Dalším, souvisejícím problémem je pak nízká úroveň rozvinutosti kapitálového trhu. Příliš nepomáhají ani politici, kteří se zdráhají provést důchodovou reformu takového rázu, která by posilovala kapitálový pilíř spoření.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře