#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Žádný strach z odvety

3. září 2020
Potopí delegace na Tchaj-wanu českou ekonomiku?

Zatímco čínská diplomacie vyhrožuje předsedovi českého Senátu Miloši Vystrčilovi, že „zaplatí vysokou cenu“, porovnejme vztahy České republiky a Číny na jedné straně a s Tchwaj-wanem na straně druhé čistě ekonomicky, byznysově.

Mimořádná symboličnost návštěvy české politické delegace na Tchaj-wanu zásadně ztěžuje pohledět na ni vskutku věcně, bez politických emocí. Obava ze zhoršení ekonomických a obchodních vztahů s Čínou je jistě na místě a nejspíše k němu i dojde. Nepůjde však o nic mimořádného. Nepůjde dokonce ani o nic, čím by si Česko v uplynulých letech neprošlo. Aniž by to přitom vyvolalo byť jen drobounké zakolísání naší ekonomiky.

Čína jako Rumunsko

Loni Česko vyvezlo do Číny zboží za 44,2 miliardy korun. Tedy za méně než třeba do Rumunska. Představme si, že v důsledku čínské odvety za tchajwanskou návštěvu klesne český vývoz na nulu. Na první poslech to zní dramaticky, dokonce tak, že by to snad mohlo tuzemskou ekonomiku rozkymácet. Opravdu?

Uvažme, že v roce 2012 činil český vývoz do Ruska 106,2 miliardy korun, o rok později 103,8 miliardy. V roce 2014 však Evropská unie zavedla protiruské sankce v reakci na anexi Krymu a destabilizaci situace na Ukrajině. V důsledku klesl český vývoz do Ruska na 62,8 miliardy. Mezi lety 2012 a 2016 tedy český vývoz do Ruska spadl o 43,4 miliardy. Tuzemská ekonomika to ovšem nijak nepocítila. Vždyť od roku 2014 se těšila sílící a neutuchající prosperitě, a to vlastně až do letošního úderu koronavirové krize.

A i kdyby na nulu

Přitom zmíněný propad vývozu do Ruska, jenž nastal v důsledku sankcí, se svým rozsahem prakticky rovná tomu, o tolik může maximálně klesnout český vývoz do Číny v důsledku návštěvy našich politických špiček na Tchaj-wanu. Pokud opravdu klesne vývoz do Číny na nulu, tedy postupně o 44,2 miliardy, je to prakticky shodné jako propad vývozu do Ruska v důsledku sankcí, tedy o oněch 43,4 miliardy. Miliarda sem, miliarda tam.

Samozřejmě, jednotlivé firmy, jež jsou na obchodu s čínskou stranou výrazně závislé, musí počítat se značnými nepříjemnostmi. Avšak čistě z makroekonomického hlediska si čínské reakce ani nevšimneme.

Jako jsme si nevšimli dopadu ruských sankcí, i když je samozřejmě pocítily firmy, které s ruskou stranou obchodují.

Je navíc krajně nepravděpodobné, že by Peking stopnul veškerý tuzemský vývoz do Číny. Podle všeho dojde k poklesu jen jeho určité části, jako tomu bylo v případě vývozu do Ruska po uvalení sankcí.

Respektujme se

Návštěva české delegace na Tchaj-wanu přitom současně na druhou stranu utuží tuzemské obchodní vztahy s tímto ekonomickým celkem. Obchod Česka s Tchaj-wanem není úplně nevýznamný. Po přepočtu na obyvatele dokonce vykazuje takřka třikrát větší obrat (součet vývozu a dovozu) než obchod Česka a Číny.

V loňském roce činil obrat obchodu České republiky s Tchaj-wanem 32,2 miliardy korun. Obrat obchodu České republiky a Číny činil 672,5 miliardy korun. Tchaj-wan měl loni 23,8 miliónu obyvatel, zatímco Čína 1400,1 miliónu. Po přepočtu na jednoho obyvatele Tchaj-wanu tak obrat obchodu s Českem představoval 135,30 Kč, kdežto obrat obchodu Česka a Číny činil v přepočtu na jednoho obyvatele Číny 48 Kč.

Znamená to, že vzhledem ke své populaci je Tchaj-wan stále právě bezmála třikrát významnějším obchodním partnerem České republiky než Čína. Přesněji řečeno, Tchaj-wan je takto 2,8krát významnějším obchodním partnerem než Čína. Proto tedy z čistě ekonomického hlediska dává značný smysl dále podpořit obchodní vazby s celkem, s nímž už máme vytvořený výtečný základ pro další rozvoj obchodu.

Tak, jako ČR respektuje politiku jedné Číny, měla by také Čína respektovat legitimní český zájem oslovovat co nejširší škálu zahraničních obchodních partnerů. Zařazení Tchaj-wanu mezi ně se zdá být legitimní vzhledem (nejen) k výši obratu českého obchodu s ním.

Vyšlo v Reflexu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře