#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Za Dušičky letos Češi utratí hodně přes miliardu. Z ekonomického hlediska jsou stále významnější než Hallowen, který slaví spíše jen mladí

1. listopadu 2019

Zítřejší Dušičky jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 140 korun za osobu. Celkově pak přes miliardu korun (viz tabulka níže). Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.

Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý (viz rovněž tabulka níže). Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.

V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.

Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.

 

Které svátky vydělávají obchodníkům v ČR nejvíce peněz?

1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 11 000 Kč na obyvatele, celkově zhruba 96 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR

2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 2 000 Kč na obyvatele, celkově zhruba 17,5 miliardy korun za všechny dospělé obyvatele ČR

3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 1100 Kč na obyvatele, celkově zhruba 9,6 miliardy korun za všechny obyvatele ČR

4. Dušičky (věnce, svíčky) – 140 Kč na obyvatele, celkově zhruba 1,2 miliardy korun za všechny obyvatele ČR

5. Den matek (květiny) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček

6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let

7. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let

8. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)

9. Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře