#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Výsledky voleb do Kongresu USA, Zeman v Číně, odmítnutí paktu o migraci

11. listopadu 2018

K debatě u kulatého stolu Českého rozhlasu Plus přijali pozvání ekonom Lukáš Kovanda, bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy v Praze Jolio Negele, komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss a šéfredaktor deníku Referendum Jakub Patočka.

Přečtěte si, jak Lukáš Kovanda odpovídal na otázky moderátora Jana Vávry.

Jan VÁVRA, moderátor 
Největší událostí týdne byly volby v polovině funkčního období prezidenta do kongresu Spojených států. Výsledek je, že republikáni kontrolují senát, demokraté zase sněmovnu. Obě strany tento výsledek pokládají za svůj úspěch. Pojďme se na to podívat hlavně z našeho hlediska. Tedy z hlediska Evropanů. Je výsledek voleb z hlediska Evropy dobrá zpráva nebo špatná zpráva? Je to pozitivní nebo spíše pozitivní nebo spíše negativní?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já se domnívám také, že se nic zásadního nezmění. Spíše tedy je pro mě otázkou, zda si určité ponaučení z toho výsledku voleb neveme sám prezident Trump. Zda třeba nezmírní v těch zbylých 2 letech svůj postoj oblasti například obchodního válčení. I když tam demokraté jsou podobně vyhroceni jako republikáni. Tam se nedá očekávat, že by nějak postoj k Číně vlivem demokratů zmírnil. Nicméně možná Trump si může říct, že zřejmě mohl nějaké věci tu a tam přepísknout a zařadit určitou zpátečku.

Bude velmi zajímavé vlastně to setkání už v tomto měsíci jeho a prezidenta Číny. Uvidíme zda tam dojde alespoň k částečnému oteplení vztahů. Pokud by k tomu došlo, tak to bude znamenat dobrou i pro českou ekonomiku. Protože hrozba obchodní války pochopitelně je něco, co se neustále vznáší jako černý oblak i nad naším hospodářstvím. A jestliže by byla dále eskalovaná ta tenze, která nyní je patrná, tak nás to dříve či později poměrně bolestně zasáhne.

Jan VÁVRA, moderátor 
Může Donald Trump vyhráti i příští prezidentské volby? Nebo co naznačily tyto volby o trendech, které probíhají v americké společnosti?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já bych ten výsledek v tomto smyslu nepřeceňoval. Protože velká nespokojenost podle mého soudu zatím patrná není s tím Trumpem. Očekávalo se dokonce, že se přežene Amerikou jakási modrá demokratická vlna. To se absolutně nestalo. Poslední 4 prezidenti v podstatě, kteří vládli, tak tyto midterm volby také prohráli, také ztratili v nich sněmovnu. Nejde o nic výjimečného, spíš by bylo výjimečné, kdyby Trump zaznamenal úspěch. To co samozřejmě nahrávalo tomu, aby zaznamenal úspěch byl výborné zdraví americké ekonomiky. Takže to skutečně lze vidět jako určitý negativní faktor, který Trump nezvládl zhmotnit tedy ten úspěch ekonomiky v dobrý výsledek republikánů. Ale myslím si, že zatím to příliš nenapovídá o tom, že by snad Trump neměl uspět v těch volbách prezidentských za 2 roky.

Jan VÁVRA, moderátor 
Co naznačily tyto volby o trendech, které probíhají v americké společnosti?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já si myslím, že ta polarizace probíhá ve větší či menší míře napříč západem. Já jakožto ekonom, tak mám pochopitelně tendence, nevím, zda vždy úplně správné, vidět za tím dost ekonomické pozadí. A v tomto smyslu si myslím, že jde o jeden z důsledků globalizace, která vede k tomu, že na jedné straně tady je bohatnoucí vrstva obyvatel západu. Řekněme můžeme si je připodobnit, že jsou to členové korporací, managementu korporací nadnárodních, že jsou to lidé z mezinárodních institucí. Ať už třeba institucí Evropské unie nebo Mezinárodního měnového fondu. Pak je to také třeba Čína, to jsou všechno lidé a subjekty, kterým globalizace hraje do karet. No a pak jsou tu lidé připodobňujeme si je jako třeba modré límečky ve Spojených státech nebo jako lidé v českém příhraničí, kteří zatím z té globalizace netěží. Naopak mají pocit, že zní ztrácejí, že ten Číňan jim tu práce bere. A proto jaksi se upínají k jakému si novému nacionalismu, jak se o tom už na některých amerických univerzitách hovoří. A tento nový nacionalismus sílí nejen tedy na západě v jistých částech společnosti, ale také v zemích jako je Rusko, Turecko, Čína. Takže pozorujeme jakýsi odklon od té globalizace – globální spolupráce.

Jan VÁVRA, moderátor 
Co ve střední Evropě?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Také tady, i když vlastně Česká republika spíše se dá označit zatím za země, které spíše vítězí z té globalizace díky tomu, že, že tady zaznamenala příliv, příliv kapitálu a díky tomu, že vlastně tady probíhalo transformační období, které nastalo po období centrálního plánování. Takže u nás ten vývoj byl trochu zbržděn. Nicméně i tady se nyní začínají radikalizovat politické síly. Vidíme to dobře. Ale u nás to zdaleka není tak polarizované jako třeba ve Spojených státech.

A ti mladí ve Spojených státech, o kterých tady byla řeč, ty dnes už nemají příliš naději, že budou výrazně bohatší než jejich rodiče. Někteří budou dokonce chudší a to v nich vyvolává otazníky například kapitalismu jakožto zřízení nebo jakožto ekonomickému systému dnes věří podstatně méně mladých Američanů než ještě v roce 2010. Oni už nevidí v tom kapitalismu zdroj jejich zdroj naplnění jejich životu jako ještě třeba jejich rodiče. A snaží se tedy o nějakou revoluci řekněme. A to podporuje pak napříč, napříč americkou, americkou společností určité vyostření a určitou polarizaci o níž také byla řeč.

A na druhou stranu je tady druhá líheň nespokojených. Což jsou zase ti, kteří vidí zatím což jsou třeba střední vrstvy lidé vyššího věku, lidé středního věku, kteří vidí zatím neúspěchem zatím neúspěchem svým. To znamená třeba pracovníci oceláren někde v Pensylvánii. Tak ty zatím vidí právě tu globalizaci také. Takže vlastně jedna část společnosti se upíná k určitému nacionalismu, druhá část společnosti se upíná k jakémusi novému socialismu. Nový nacionalismus, nový socialismus a jsme u toho, že se vlastně trochu oživují ty duchy konce 19. začátku 20. století, kdy také odpovědi na tu tehdejší globalizaci přelomu 19. a 20. století bylo právě oživování těch duchů ať už v podobě bohužel teda pak toho nacionálního socialismu a nebo nebo naopak upínání se k nějaké ultra levici v podobě tehdy se rodícího komunistického hnutí.

Jan VÁVRA, moderátor 
Začátkem týdne vzbudila velkou pozornost médií návštěva prezidenta Zemana v Číně, kde navštívil importní veletrh v Šanghaji. Doprovázeli ho 4 ministři, zástup podnikatelů. Miloš Zeman se setkal s čínským prezidentem, kterému vyjádřil jaksi politickou podporu. Zahrál si na piáno a celá ta akce měla být součástí Zemanovy ekonomické diplomacie. Byl ten importní veletrh v Šanghaji spíše ekonomická obchodní nebo politická akce Číny?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Myslím si, že to byla zejména mediální akce, že když se podíváme na naše vývozy do Číny, tak jsou směšné v porovnání s vývozy třeba na trh Evropské unie na ten vnitřní trh, tak ty vývozy do Číny tvoří asi 1,6 procent a 1 až 2 procenta. Oni teď jdou trochu nahoru to je pravda. Tak řekněme 1 až 2 procenta těch vývozů na trh Evropské unie. To znamená je to stále plivnutí do moře. V porovnání s tím, co vyvážíme do dalších zemí Evropské unie. A z tohohle hlediska pochopitelně, že dobře rozvíjet rozvýjet zahraniční obchodní politiku více Asimutů. Určitě proti tomu nic nenamítám. Základním principem zahraničního obchodu je obchodování s různými partnery, když někde udeří krize, tak aby jsme to mohli vykrýt někde jinde. Ovšem myslím si, že stále je tomu obchodu s Čínou věnována až přílišná mediální pozornost v porovnání s tím, jaký skutečně má dopad na českou ekonomiku.

Jan VÁVRA, moderátor 
Proč má tedy Miloš Zeman Čínu tak rád? Proč tam pořád, pořád tam, pořád tam jezdí?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Osobně se domnívám, že je to záležitost úzkého okruhu lidí nebo poměrně úzkého okruhu lidí kolem Miloše Zemana, kteří tam samozřejmě mají své obchodní zájmy a pro něž je skvělou devizou, když tedy mohou tyto obchodní zájmy propagovat v čele s prezidentem země, který je vlastně politicky na stejné úrovni jako prezident Číny. Číňané určitě se k tomu také staví jinak, když tam jede nejvyšší ústavní činitel než kdyby tam jel pouze byť sebe úspěšnější byznysmen. Je to země, kde prostě toto hraje velkou roli, větší roli než v tradičních tržních ekonomikách. A proto je to, pro tyto podnikatele kolem Miloše Zemana tak výhodné, aby tam s ním jezdili.

Jan VÁVRA, moderátor 
Jaké jsou skutečné zájmy nebo cíle Číny?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Já bych si určitě nesypal zase tolik popela na hlavu a na nás za Českou republiku. Klíčovým obchodním partnerem v Evropě Číně rozhodně není Česká republika. Je to Británie, Německo, Nizozemsko, Francie. Takže země, které jsou mnohem dále co se týče nějakých evropských hodnot řekněme alespoň podle určitého náhledu. Takže nemyslím si, že ten náš postoj je jakkoli výjimečný vůči Číně, že jsme ani nějak speciálně k ní ekonomicky nakloněni.

Já si myslím, že i když přijede čínský, čínský prezident do Spojených států, když přijede do Británie, tak tam je skutečně vítán a hostěn s těmi největšími poctami. Já prostě nevidím zatím v tom něco, čím se Česká republika nějak výjimečně vymykala. Já v tom vidím to co jsem už říkal, že tady obchodní zájem kolem prezidenta Zemana, který samozřejmě vede k tomu, že se nám to mediálně zdá a je to pravda, že si to nezasluhuje takovou pozornost. Ale zas bych tomu nepřidával nějaký další moment. A ten moment toho, že jsme v tomto nějak výjimeční jakožto Česká republika.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Velké vymírání čeká ovšem Čínu také. To bude opravdu stárnout velice dramaticky v těch příštích desetiletích. Což ji možná vezme trochu vítr z plachet.

Jan VÁVRA, moderátor
Vláda debatovala o globálním paktu OSN k migraci. A zadala ministru zahraničí, aby na příští týden připravil materiál pro konečné usnesení. A očekává se tedy podle ministra zahraničí, že kabinet k přistoupení k paktu nepodpoří. Premiér Babiš se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že ten pakt odmítlo před námi Rakousko a Maďarsko, a že ta úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Tak, myslíte si, že to je správné rozhodnutí vlády?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já to vidím v tom kontextu toho co jsem říkal na začátku. To znamená v kontextu řekněme té polarizace dané globalizací. Globalizace postupuje a tak je stále více těch, kteří jsou s ní nespokojení. A oni jsou jako součást té globalizace vnímají právě i tu migraci. Protože to můžou být v konečném důsledku ti, co jim vezmou tu práci. Vnímají určitý nárůst třeba kriminality a tak podobně, která se pochopitelně pojí s tou neradostnou situací těch běženců ať už jsou ekonomičtí či nikoli. A tomu všemu se snaží nějakým způsobem vycházet vstříc ti politici v těch zemích jako je Rakousko, Maďarsko, Polsko, částečně právě i Česká republika. A v rámci toho, že cítí tuto náladu mezi podstatnou částí veřejnosti tedy odmítají právě takové úmluvy jako je nyní ta diskutovaná. Já si osobně myslím, že je tam, jsou v ní dobré momenty, jsou tam momenty špatné. Myslím si, že je například velice těžké jak bude naplňováno to ten její bod týkající se toho, že ti migranti jsou.

Jan VÁVRA, moderátor
Ale pokud jde o rozhodnutí naší vlády, tak jak to? Je to, bylo to, je to dobré rozhodnutí to odmítnout nebo ne?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to rozhodnutí, které je motivováno spíše tedy než nějakou racionální úvahou, tak je motivováno tou úvahou o tom, jaká je nálada obyvatelstva. Což asi je přirozená činnost politika, který chce být znovu zvolen. Takže z tohohle hlediska já se, já se nemůžu nad tím nějak, nějak zlobit. Já se spíš snažím analyticky tu úmluvu nějak, nějak rozebrat. A myslím si, že tam jsou špatné, dobré prvky. A třeba si kladu velký otazník si sám sobě, jak vlastně bude dosahováno toho, aby se ti migranti vraceli zase do země původu. Protože máme historickou zkušenost ze 60.-70. let z Německa. S těmi tureckými „gastarbajtry“, kterým pak počátkem 80. let tehdejší kancléř Helmut Kohl nabízel na svoji dobu velké peníze za to, když se vrátí do své domoviny a oni už byli usazeni v Německu a prostě nechtěli. Takže já si myslím, že je velice obtížné říci u té migrace to „b“ nejen to „a“, tedy že jdou do té země hostitelské. Ale pak, jak se vlastně vrátí.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře